Honba za pokladom Templárov

Škoda slov na tohle téma. Lovci pokladů jsou filmem tak fenomenálně průměrným a chadným, že se jen marně dopátrávám příčiny komerčního úspěchu. Ano, americké památky jsou fajn, akční scény ve vší civilnosti a komornosti ujdou, Zednáři a Templáři jsou zajímavé téma... ale v Turteltaubově zpracování to vše vyznívá až příliš bezduše. Navíc, všechny herecké hvězdy jsou vyhaslé jak oheň v krbu kolem čtvrté ráno. Když uvážím možnosti, jaké tento tvůrce měl, nelze než hodnotit výsledek podprůměrnou známkou a odradit od jeho návštěvy všechny, kteří mají rádi kvalitní šlehnutí Indyho biče. (07.02.2005)

Z produkcie Jerryho Bruckheimera k nám znudene (hoci v Amerike to bol kasový trhák, nechápem) doklusala HONBA ZA POKLADOM TEMPLÁROV so štandardnou dávkou klišé. Sympatický hrdina (Cage), inteligentná kráska (meganudná Nemka Kruger) a tuctový zloduch (Bean). Nechýbajú klasické figúrky - komický hrdinov poskok, prísny, ale "správny" vyšetrovateľ FBI (alias Harvey Keitel zarába na nájom) a hrdinov otec v podaní Jona Voighta z VYSLOBODENIA a ANAKONDY. Ten už hral otca inému indianajonesovskému hrdinovi (či skôr hrdinke – konkrétne Lare Croftj). Plusmi v tomto rutinne zbúchanom stereotype sú dan-brownovské mystifikačné drobnosti (stopy na bankovkách, Deklarácia nezávislosti) a svižný hudobný sprievod. Čas vám napriek tomu bude ubiehať obdivuhodne pomaly. Nie je to vyložene atraktívny akčný titul, ale ak ho porovnám s televíznou šou Tii Carrere Lovkyňa tajomstiev, je to (o čosi) lepšie. (01.11.2005)

No tak Indiana Jones to zrovvna neni, ale svoje kvality to má. Už jenom jméno Nicolas cage zaručuje kvalitní film, ale tady se bohužel tolik neprosazuje a v akci taky moc nevyniká, aspoň že to charisma má a tak i jeho přítomnost je výtaná. Na záporáka je vybranej typickej prototyp záporáka Sean Bean, toho snad ani jinak neznám, ale je pravda že se na to dobře hodí a i tady nezklama. Další herci už jsou tam jen tak navíc a to včetně Jona Voighta, kterej si tam zahrál ne zrovna moc výraznou roli a myslim, že bych ani nestál o to aby tam byl déle. Jediný co mi vadilo je, že některý scény a dialogy byly nedomyšlený a taky se tam moc protahovalo hledání pokladu různejma dalšíma komplikacema nebo další nalezenou stopou, tam kde už měl být poklad, ale jinak zase musim uznat, že triky byly na dobrý úrovni a akce taky nebyla k zahození i když to nebylo čistě akční. Určitě to je zábavná podívaná, ale ničim výjmečná, která si zaslouží jen tak tak 4* (20.06.2005)

Je smutné pozorovat, jaké filmy dnes v Americe plní pokladny. Studio se patrně chtělo svézt na módní vlně knihy Šifra mistra Leonarda a narychlo spíchlo dohromady neuvěřitelně dementní zápletku s patřičně vlasteneckou tématikou. Postava Nicolase Cage je patrně génius - každou nicneříkající indicii dovede rozluštit během několika vteřin a ještě přitom americké školáky stihne poučit o demokratických zásadách Ameriky, bašty svobodného světa. Dalším problémem je, že se u Disneyů v honbě za mamonem rozhodli natočit film tak, aby na něj mohli chodit i nejmenší děti, takže v něm nikdo nikoho nezabije a nikdo nemluví sprostě (i neškodné "zatraceně" pronese Diane Krugerová raději v němčině), což v kombinaci s neschopnou režií posílá veškeré napětí do háje. A komerční úspěch se pochopitelně dostavil. Tak mě napadá - proč vlastně podobné filmy neumíme točit u nás? Potenciál na to rozhodně máme. Posuďte sami: ________DOMAŽLICE, 1431. Husité porážejí křižácké vojsko. Mezi uloupenou kořistí je i tajemný relikviář. Prokop Holý jej otevře a zjistí, že obsahuje legendární poklad, který objevili templáři v troskách chrámu krále Šalamouna. Prokop odveze poklad do Tábora a rozhodne se jej ukrýt a informace o jeho úkrytu předávat mezi členy husitského bratrstva z generace na generaci.________PITTSBURGH, 1918. Tomáš G. Masaryk podepisuje Pittsburskou dohodu o spojení Čechů a Slováků v samostatný Československý stát. Ukazuje se, že Masaryk je potomkem husitů a strážcem jejich tajemství, a rozhodne se na zadní stranu Pittsburské dohody napsat neviditelným písmem indicie vedoucí k pokladu. ________PRAHA, 1948. Ministr zahraničí Jan Masaryk je posledním v řadě strážců tajemství. Jednoho dne jej přepadne tajemný muž v kápi a snaží se tajemství vyzvědět. Jan Masaryk je ale statečný, tajemství neprozradí, a těsně předtím, než zemře na tvrdé dlažbě na nádvoří Černínského paláce, napíše na papírek indicii a ukryje jej do pukliny ve zdi. ________PRAHA, 2005. Černínský palác prochází rekonstrukcí a během ní ukrytou indicii objeví mladý profesor historie Marcel Hanáček. Okamžitě ji rozluští a ví, že musí najít Pittsburskou dohodu v podzemí Státního archivu. Tam se seznámí s mladou archivářkou Lenkou Masarykovou, Janovou pravnučkou. Společně ukradnou Pittsburskou dohodu, rozluští indicii na její zadní straně, a dojde jim, jaké tajemství husité ukrývali. Spolu pak postupují po dalších stopách ukrytých na stokorunové bankovce a na pečeti prezidenta republiky, přičemž jsou jim v patách Policie ČR a tajemní zabijáci v kápích. Nakonec ve velkolepém finále uvnitř hory Blaníku Marcel s Lenkou zvítězí, se zatajeným dechem otevřou poklad husitů, a dojde jim, že ne nadarmo měli husité ve znaku kalich. To by byl trhák! (31.08.2005)

Tak tady jste mě s hodnocením pěkně nasrali. Bejt v blbý náladě, tak vás tady všechny zjebu jak malý Jardy. Jako to, že Lovce pokladů hodnotěj blbě samozvaný vodborníci je v pořádku. Jejich život je beztak jen jedna velká nepřetržitá snaha vypadat jako vodborník s vytříbeným filmovým vkusem, ale to, že mě tu bude blbnout i moje vlastní topka je i na mě silná kávička. Kyti, Kájo, tohle je zrada, kdyby jste ten film takhle ohodnotili ve válce, nechám vás za to na místě zastřelit. A ty tuny zdejších vodborníků na americkou historii, cha, podle zdejších komentářů to vypadá, že v naši zemi je víc odborníků na americkou historii než v samotný Americe, ale dost už srandy, TOHLE JE PROSTĚ NEJLEPŠÍ FILM NA SVĚTĚ A HOTOVO. Od začátku je jasný že film natankoval red bull a pořádně sešlápnul plyn. Kdyby to šlo klidně bych vstoupil do děje, nejlépe v okamžiku kdy do něj vstoupila Diane Kruger, protože nic na světě mě nedokáže vzrušit víc než když Diane Kruger zapáleně mluví o deklaraci nezávislosti. Svůj moment tam mám i Nicolas Cage, jak tam tu deklaraci čoruje, to je slušná husťárna, deklarka je hlídaná jak prase a on vytáhne šroubák a začne tam s ním rajtovat jak nějakej instalatér. No prostě bomba, akce sice stíhá akci. Jen Diane zůstává k mému velkému zklamání pořád oblečená. Všichni tam totiž pořád lítaj od domu k domu, že nemaj čas ani pořádnej sex což mě celkem mrzelo. Na druhou stranu to chápu, být na stopě pokladu v zemi, kde se dá najít asi už jen ekonomická krize by rajclo každýho. Po x letech jsem si u TV zase pořádně za dobrodružněl a zase jsem zatoužil objevovat zašifrovaná tajemství s krásnou holkou po boku. Z filmu doslova přetéká nadhled, zábava a dobrodužství a to pro mě byl, je a bude vždy ten nejkvalitnější filmový materiál. (30.08.2010)