Okres na severu

Při každém sledování tohoto seriálu na něm najdu něco, čeho jsem si dříve nevšiml. Od malička jsem měl třeba pocit, jaké je to velké zvíře, ten soudruh Pláteník. Ty oficiality, osobní šofér, sídlo okresního výboru KSČ, spousta lidí v něm, každý visí soudruhu Pláteníkovi na rtech... Prostě skoro jako kdyby byl generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Přitom se jednalo o tuctového okresního čičmundu. Ovšem čičmundu (s výjimkou několika padouchů) oblíbeného, v němž spoluobčané viděli něco jako šerifa, který může rozhodnout o jakémkoli problému - od ředkviček v krámu až po emotivní rozvod nešťastné dámy. A když je potřeba, postaví do latě šéfa policie i prokurátora. Vedoucí úloha KSČ v praxi. Jaroslav Dietl se ale skutečně pokusil i lokální komunistické špičky vylíčit jako lidi s různými vlastnostmi a motivy. Najdeme mezi nimi prospěcháře, lenochy, intrikány..., takže se vůbec nedivím, že mělo dílko při schvalování problémy. Zvláštní pochvalu pak udílím Otmaru Máchovi za hudbu. Kdo se nechce zatěžovat náročným údělem soudruha vedoucího tajemníka, může zavřít oči a v úvodu, průběhu dílu i závěru poslouchat tóny, které jako by vypadly z velkorozpočtového hollywoodského westernu. P.S.: Není radno se na Sokolovského opus dívat jako na klasický příběh. Spíš jako na studijní materiál či - s trochou fantazie - jako na nezamýšlenou parodii. Ostatně soudím, že se ve spoustě situací a při spoustě dialogů museli dobře bavit i samotní herci, ať už s rudou knížkou v kapse, nebo bez. (05.09.2023)

Podle atmosféry i hudby patřilo k nejdramatičtějším okamžikům dílu Pláteníkovo večerní probírání se došlou poštou. Zbožňuju to napětí, tu pomalou kameru, ty dramatické pohledy, když soudruha Pláteníka zaujme nějaká - z našeho pohledu - kravina. (05.09.2023)

Přiznám se, že se vždy víc těším na záběry ze schůzí než z Pláteníkovy kuchyně. Dietl sice vztahy uměl, tady jsou ale nadstandardně intoxikovány ideologií. Navíc mi zde nesedí herectví Švorcové, Švehlové ani Svojtky. I když až po letech mi došlo, jak je ta Svojtkova postava sympatická svojí normálností a kritickým myšlením... (05.09.2023)

Kdysi mne štvaly, ale dnes uznávám, že nejzajímavější na seriálu jsou dialogy Pláteníka s nekomunistickým zetěm. Zjevně si na nich dal Jaroslav Dietl záležet. (12.09.2023)

Rozvrácená šachta, chemička v troskách, těžko se pak divit, kam to ten komunistický režim dotáhl... (12.09.2023)

Kdysi mne techtle mechtle Pláteníkovy sekretářky štvaly, měl jsem pocit, že do podobného seriálu nepatří. Ale změnil jsem názor - právě ve vykreslení obyčejných lidí, jejich pocitů a osudů byla Dietlova síla. (22.09.2023)

Okresní tajemník v defenzivě - v práci i doma. Je to holt těžké nést na sobě břímě celého světa... Ještěže v dílu došlo i na trochu erotiky (byť bez Pláteníka). (22.09.2023)

Soudruh Pláteník nám vysvětlil, že u okresního tajemníka je důležité i to, v jakém pyžamu uléhá. I když toho asi při té tíze celého socialistického světa moc nenaspí... (26.09.2023)

Zeťák chvíli neposedí. Nejdřív šachy, teď divadlo. Ani se mu nedivím, že chce trávit večery jinak než s trhlou rodinou Pláteníků. Ale poněvadž je tchán čiperka, vetře se i na divadelní zkoušku, kde mu za jeho blahosklonného úsměvu personálií neznalý režisér prozradí recept, jak vyzrát na komoušskou cenzuru... (26.09.2023)

Díl od dílu je to stále stejnější, statičnost tohoto seriálu je jeho hlavní minus. V tomto pokračování aspoň víme, že okresní tajemníci fušovali i do práce hokejových trenérů. Pláteník si klidně vtrhne do šatny, zastíní trenéra a hráči mu ještě odezírají ze rtů, poněvadž Strana má pravdu vždy a ve všem. (10.10.2023)

Konečně nějaká akce, poziční boje, intriky.... Btw, kdo by nechtěl mít v posteli chlapa, který vám bude nad ránem dělat politické školení mužstva? (24.10.2023)

Pěkné finále, na jehož konci si všichni od srdce zatleskají. Po tomto dílu víme, že tajemník Pláteník je nejen dobrácký a starostlivý "kmotr", ale též intrikán, vyděrač, papaláš domáhající se protekce a tak trochu i rasista. Chuděra jeho sekretářka je ale na tom ještě hůř: nemá ani přátele, kterým by nabídla - a oni ochotně přijali - roli svatebního svědka, takže to zase musel vyžrat Pláteník. On je ale v terénu rád, poněvadž být doma s tou semetrikou (nedivím se neoblíbenosti soudružky Švorcové, to jí museli Dietl se Sokolovkým udělat schválně) muselo být k nevydržení... (31.10.2023)