Perfect Blue

Vždycky mě potěší, když si stáhnu nějaký film, od kterého absolutně nic nečekám a nakonec mě dostane. Tohle je případ i Perfect Blue. Je mi upřímně jedno, že ta animace není nijak extra zmáknutá, podle mě Satoši Kon má své filmy animované (viděl jsem i Herečku tisíciletí), protože by nesehnal tolik peněz a herců, aby ten film v hrané podobě vypadal přesně podle jeho představ. A určitě zkouknu i celou filmografii Satoši Kona, jelikož z jeho čtyř filmů jsem viděl dva a oba mě dostaly. Ale k hodnocení: Perfect Blue je psycho thriller, který je psycho fakt hodně a má zatraceně silnou atmosférou, která místy trošičku připomene i Lynche. Přitom se v podstatě jedná o jednoduchý příběh, ale způsob jeho vyprávění z něj dělá něco neskutečného. A podotkněme, že tohle celé je anime! Možná nechápete mé překvapení, ale už delší dobu tvrdím, že u animovaného filmu se člověk opravdu nemůže bát (pokud teda nejste dítě). Perfect Blue moje tvrzení narušilo a já jsem za to rád, protože udělat něco takového z anime... To teda klobouk dolů. Hodně se mi tady líbí i to, že zde nejsou zbytečné scény, zbytečné dialogy, žádná vata, prostě jedna psycho scéna střídá druhou, dohromady to dává smysl a nezastaví se to před ničím. Prostě nářez. Že by se mi začalo líbit anime, o tom silně pochybuji, ale budu rád, když narazím na nějaké, které bude vypadat jako ty od Satoši Kona. 5* (02.02.2020)

Další z řady japonských podivností na které se oko Evropanovo dokonce i zvládne dívat. Nečekejte ale žádnou procházku růžovým sadem - ze všeho nejvíc mi tohle dílko připomínalo Lynchovu tvorbu, pouze s tím, že zde je dokonce i celkem jasné rozuzlení. Pokud má tedy člověk náladu na něco trochu víc netradičního, mohu Perfect Blue jedině doporučit. Celkově 84 %. (06.04.2015)

Vidět Perfect Blue v roce svého uvedení, tak bych zřejmě hodnotil jinak. Z dnešního pohledu se příběhem a haluškoidním zašmodrcháním nejedná o nic zvláštního z čeho by musela padnout čelist. Na druhou stranu Japonské anime mi povětšinou svým pojetím nesedí, ale zde se jedná o čestnou koukatelnou výjimku. Mindfuck z hereckého prostředí s mysteriózním nádechem docela funguje svým napětím, ale z finálního hlediska to na víc shlédnutí nevidím. (16.02.2016)

Wow, tohle musí být jeden z nejvíc "mind blowing" filmů. Z počátku si myslíme, že sledujeme mladou popovou hvězdu Mimu, která opouští dívčí skupinu, aby se vydala na filmovou dráhu. Filmový svět je ale plný mladých hvězd, které se chtějí prosadit a Mima tak musí něčím vyniknout. Souhlasí s natočením scény znásilnění, aby její postava dostala více prostoru v seriálu. S čím však Mima nepočítala, tak to je posedlý fanoušek, který začne posílat výhružné dopisy a na internetových stránkách zveřejňovat až podezřele detailní okamžiky ze života Mimy. Náhle je zabit scénárista seriálu a vše se začíná komplikovat. Mima a vy jako diváci začínáte ztrácet pojem o tom co je realita, co se může Mimě zdát. Nebo je to všechno jen součástí seriálu. Bravurně zrežírované a pořád na hraně, takže si nejste jisti i tím koncem. Který je mimochodem asi jednou z nejpamátnějších filmových scén. Bavím se samozřejmě o večerní honičce. Japonci opět potvrzují, že filmové řemeslo dokáží dotáhnout téměř ke 100%. (14.05.2014)

Už na začátku filmu vám do očí praští obecně nejslabší složka Konových filmů - animace. Jeho postavy jsou jednoduše ošklivé a je škoda, že si to tvůrce jeho formátu nedokáže uvědomit. Animace Perfect Blue je navíc slabá i u ostatních složek obrazu a už ve své době musela působit neskutečně amatérsky (opravdu tohle natočili 13 let po Naushice a 2 roky po GitS???), což jen zbytečně ruší děj a kazí dojem z filmu. Jak už tady bylo řečeno, celkový příběh je až Lynchovsky zamotaný a nabízí více výkladů (ten ke kterému se přikláním já najdete níže), jenomže pokud vás (stejně jako mě) Lynchův styl nikdy nechytl a od anime očekáváte spíše svět kouzel a fantazie typu filmů mistra Miyazakiho, osloví vás Perfect Blue asi jen těžko a namísto napínavé zábavy vám víc než ošklivě nakreslenou nudu nabídnout nedokáže. Pozor spoiler: Osobně se přikláním k verzi, že hlavní postavou filmu je vlastně Rumi, která je hrdinčinou současnou podobou. Z dialogů ve filmu vyplývá, že je to bývalá popová hvězda a ke konci se objevuje jako Mimino "pravé já" i jako vrah. Její původní jméno je Yoko, ale když byla znásilněna, vžila se naplno do fiktivní postavy herečky Mimy. Prožívá s ní ve své fantazii její příběh, ale nelíbí se jí její konání a proto si vytvoří postavu jejího znetvořeného "největšího fanouška" Me-Mania, který touží po "pravé Mimě" a kterému "pravá Mima" vštipuje nápady. Jelikož je Rumi vlatně "stará" Mima, umí pracovat s internetem, zatímco Mima ne a vytváří proto její online deník, který obsahuje intimnosti, o nichž může vědět jen ona, a na internet je vkládá je prostřednictvím svého pomocníka Me-Mania. Rumi je zavřená v psychiatrické léčebně, kde navštěvuje konzultace u doktorky, sama si ovšem představuje, že jde jen o natáčení seriálu, v němž Mima účinkuje a doktorka je také jen jednou z hereček. (10.07.2007)