Ceny Anděl Coca-Cola 2022

Anděly jsou pro mě dlouhodobě takovou hezkou oslavou a připomínkou ne úplně mainstreamové hudby a pak je mám také spojené zejména se seznamováním se se zajímavými interprety, o kterých bych se jinak třeba ani nedozvěděla. V tomhle mě nezklamal ani letošní ročník (Rozálie, Pam Rabbit...). Kryštof Bartoš by se měl podle mě věnovat spíše hraní, ke kterému má nepopiratelné vlohy. Zase ale musím říci, že jsem jeho moderování čekala (po nějakých předchozích pokusech, které jsem - z rychlíku - zahlédla) mnohem horší. K určité křečovitosti, která celý večer z mého pohledu tak nějak provázela, určitě do nějaké míry jako moderátor přispěl. Za to, že měl předepsané vyhazovat v každém druhém záběru do vzduchu konfety jako v cirkuse nebo že odříkával různé repliky, které byly v dost případech všechno, jen ne vtipné, ale asi nemůže tak úplně on (scénář si, alespoň podle titulků, sám nepsal). Nejlepší vystoupení podle mého předvedla Rozálie, o které, doufám, ještě hodně uslyšíme. A zakončit to celé s Lenny byla jistě také dobrá volba - trošku to smázlo tu křečovitost, která z toho pořadu šla v jeho průběhu. (15.04.2023)

2* hlavně za Mekyho, u kterého jsem rád, že to za své poslední albul získal, stejně tak za jejich výborný hit, kde zpívá spolu se svým synem. Zajímavým příslibem do budoucna je určitě Rozálie, velmi zajímavý styl, hlas i osobivé vystupování. Jinak už jsem asi moc starý, vyjma těch pop ocenění v podstatě nikoho neznám, tak už asi ani nejsem vlastně cílovka tohohle ocenění... :D Když se na to podíváme čistě z hlediska TV produkce, tak je tu bohužel klasická scénáristická křeč, kdy se moderátorovi, místo toho, aby jen posouval přenos a uváděl jednotlivá ocenění, tak se mu snaží do úst vkládat všemožné vtípy a narážky, což ale působí strašně úmorně a místy až zoufale. Když se to pak spojí s takovým křečovitím pojetím moderátorského novice Kryštofa Bartoše, tak to nevypadá dobře. Stejně tak to, když i někteří vystupující si v přímém přenosu stěžují na technickou aparaturu :D (15.04.2023)

Asi jen v Česku se může stát, že týpek, kterej je víc jak pět let na vrcholu svýho žánru, má miliony views a plný sály, dostane cenu za "objev roku", a přesto se celá ta hudební akademie z ostudy okamžitě nerozpustí. Svěrák, Pavel, Rozálie a double pro 58G potěšili, jinak spousta barev a ještě víc křeče. (16.04.2023)

Nějaký čas zpět to vypadalo, že Anděl chytil svěží dech. Třeba loni měl solidní (bezprostřední) vystoupení a neotřelého moderátora Martina Mikysku. Oceňuji, že se akademie opakovaně snaží hledat cestu proti proudu, tentokrát to bylo ale takové nedotažené. Kryštof Bartoš byl snaživý, ale něco tomu chybělo, aspoň ale držel tempo. Když loni skladatel Jaroslav Uhlíř, tak letos Síň slávy (samozřejmě zaslouženě) pro Zdeňka Svěráka. Rozálie osobitá, ale víc jsem rád, že jsem (pečlivěji) zaznamenal zpěvačku Pam Rabbit. (16.04.2023)

Co taky čekat od pořadu, kde je objevem roku vyhlášen interpret, který je na scéně minimálně šest let. Křečovitý moderátor ..... Miro Žbiro ….. křečovitý moderátor …. Miro Žbiro z kazeťáku ….. křečovitý moderátor ..... prezident ….. Miro Žbiro ….. a takhle furt dokola. A když už se objeví nějaké náznaky nádechu, jsou zavčasu zadupány a hurá zpátky o několik desítek let. (17.04.2023)