Sennen džojú
Millennium Actress
Réžia:
Satoši KonKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Susumu HirasawaHrajú:
Fumiko Orikasa, Mami Kojama, Kóiči Jamadera, Masaja Onosaka, Šózó Iizuka, Hirotaka Suzuoki, Masane Cukajama, Kan Tokumaru, Šóko Cuda, Kazujo Aoki (viac)Obsahy(2)
Sny a tužby jednoho lidského života ve víru vzpomínek a rolí během kariéry u filmu. Chiyoko Fujiwara je stárnoucí filmová hvězda, kterou navštíví dvoučlenný štáb, jenž chce o jejím životě natočit dokument. Umělkyně jim vypráví svůj příběh, ve kterém dominuje především jedna linka – pátrání po muži, se kterým se setkala jen jednou a na nějž nemůže zapomenout. Krátce po fatálním setkání nalezne Chiyoko tajemný klíč a rozhodne se, že jej musí mladíkovi vrátit. Právě touha nalézt tajemného muže ji žene celá léta vpřed... Anime film Herečka tisíciletí je poctou japonské kinematografii a lze zde nalézt celou řadu odkazů na klasické tituly. Režisér Satoši Kon, který zemřel předčasně ve věku šestačtyřiceti let, ve snímku pracuje s řadou svých oblíbených motivů – pamětí a rozvzpomínáním se, mechanismy slávy či s prolínáním několika časových rovin. Právě prolínání představuje ve snímku výrazný formální postup. Například dokumentaristický štáb, který o hrdince natáčí, je „obzasazen“ do několika hereččiných vzpomínek, v nichž filmaři působí buď jako němí svědci, anebo na sebe přebírají role osob, s nimiž se Chiyoko setkala. Téma převleků, kontextů a obecně rámování tak zásadně prostupuje celým filmem. Samotné osudové setkání Chiyoko a tajemného muže je tak zásadní především proto, že ona sama mu tuto důležitost propůjčuje... Režisér Satoši Kon byl vlivným filmařem, jehož předčasný odchod v roce 2010 zarmoutil celou řadu anime fanoušků a fanynek. „Nejde o to, že anime bez Satošiho Kona už nikdy nebude stejné. Teď je spíš pravděpodobné, že už bude vždycky stejné,“ vyjádřil se například krátce po jeho úmrtí jeden twitterový vzkaz. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (81)
Kon a jeho prelínanie reality. Táto odysea po spomienkach ukazuje obrovský potenciál, ktorým Kon ako tvorca disponoval. Až transcendentná téma, plná symbolizmu ale aj odkazov na japonské filmové žánre ukazuje dve rozdielne paralely v rámci samotnej zápletky. Tá prvá sa dotýka túžby hľadať to šťastie. Kľúč je už k dispozícií. Už len stačí nájsť to, čo otvára. Tá druhá ukazuje fascináciu životom jedného človeka skrze jeho zážitky, pocity a skúsenosti - ktoré tu reprezentuje filmový štáb. Aj v ňom je krásne vidieť generačný stret. Starší, úctivejší, ktorý teraz už viac chápe súvislosti a ten mladý, ktorý sa učí spoznávať skutočné hodnoty a to, čo je dôležité. Millennium Actress je ďalšou ukážkou autorskej vynaliezavosti a umu rozprávať nezvyčajný príbeh plný obyčajných vecí. Takých, aké aj v našich životoch hrajú napriek svojej jednoduchosti dôležitú úlohu. Ten koniec je potom trefný, hoci sa dá očakávať. V zásade je to ale o hľadaní. Nie som si úplne istý, či vďaka Konovi a jeho filmu budeme my sami hľadať to, na čom záleží lepšie, ale rozhodne neublíži to aspoň skúsiť. ()
Lahůdkové ohlédnutí za japonskou kinematografií 20. století v pěkně lidsky podaném příběhu o tom nejdůležitějším, co lidi žene dál. Skvělá kamera, jestli se to tak dá nazvat u animovaného filmu... Výborný vizuál reflektující látku a vyvíjející se v průběhu vyprávění. Funkční a děj posouvající hudba. Tohle byl opravdu můj šálek kávy. Intenzivní. ()
Zapoměl jsem, že šílenec Kon natočil tu psychárnu Perfect Blue, a tak jsem byl připraven pouze na romantické drama. Určitě v budoucnu někoho přiměju, aby se na to se mnou podíval a pak se budu celou dobu bavit nechápajícím výrazem, který se mi tak často objevoval na tváři. Jinými slovy, pokud se budete dívat poprvé, určitě ne v pozdní hodinu ve stavu unavenosti. Příběh je krásný a nadšení stařenky a reportéra tak roztomilé, že nejde mít z filmu špatný dojem. Docela by mě zajímalo, jestli je někdo, komu by se nelíbila Hirasawova hudba. Samostatně je asi neposlouchatelná, ale takovou šťávu ve filmu má máloco. ()
Z trojice filmov, ktore som od Satoshiho Kona videl, jednoznacne ten najlepsi. Pribeh lasky dievcata k zahadnemu muzovi odohravajuci sa na pozadi vojny a historie japonskej kinematografie v sebe ukriva mnoho odkazov na japonske klasiky (godzilla, Krvavy tron), ale aj mnoho pravdy o tom, ako to s japonskym filmom po druhej svetovej vojne bolo. Animacia a hudba je prenadherna a striedanie casovych rovin/skutocnosti/snov je kuzelne a vdaka vedlajsim postavam dvoch filmarov, ktori hlavnu postavu sprevadzaju s kamerou celou cestou jej snoveho dobrodruzstva, je film aj prijemne vtipny. Nadhera. (10/10) ()
Hrozně rád bych dal víc. Mně je ten film sympatický, resp. to, co chce říct. Ale přišel mi takový neukočírovaný. Na jednu stranu toho chce říct moc (včetně obdivu k japonské kinematografii a rychlo přehledu japonských dějin), na druhou říká strašně málo. Víc bych třeba rozvedl vztahy ve štábu, něco kolem té filmařiny, přijde mi to hodně zabité. A ostatně bych i víc ocenil nějaké podrobnější informace o tajuplném neznámém a vlastně, co má pro nás podle režiséra symbolizovat? Honbu za přeludy, až nám život proteče mezi prsty? Dobrodružnou cestu k věčnosti? Ke znovuzrození, jichž jsou lotosy symbolem? Na to mi tam ale chybí víc mystiky nebo propracovanější pozadí příběhu. kouká se na to hezky, dojme to, zanechá to nějaký pocit, ale neujasněný - na rozdíl třeba od Tlumočníka, který mne těžce dostal - a celkově si říkám, že to vzal tvůrce nějak hopem a mohl některé své myšlenkové pochody lépe ujasnit a ukotvit. ()
Galéria (34)
Fotka © WoWow Inc.
Reklama