Kroužek sebevrahů

I když si to někteří myslí, nejedná se o další záležitost z řady „japan shock“ snímků. Ve skutečnosti jde o zcela nezávislé a vyjímečné dílo moderní japonské kinematografie. I tak samozřejmě patří k tomu druhů filmů, jaké se známým obvykle doporučují se slovy „něco takového jste ještě neviděli“. Snímek obsahuje prvky horroru, detektivky i muzikálu. Pohrává si s filosofií, surrealismem, sociální kritikou a v neposlední řadě i s divákem samotným. Avantgardista Shion Sono zvolil pro svůj prozatímní opus magnum značně šokující a naturalistickou formu, která kolem něj vytvořila aureolu těžko stravitelné bizarnosti. Emocionální bomba, která si rozhodně zaslouží pozornost každého inteligentního filmového fanouška. (11.04.2005)

Úžasné první dvě třetiny filmu jsou natočeny záměrně humpoláckým stylem, který se místy mění až na dokumentaristickou strohost. Činí tak v těch nejzajímavějších chvílích, a tak se divák ocitá s mladými lidmi na střeše a přihlíží jejich diskuzi o zábavě. Poslední třetina je nudná a pocitově trvá déle, než předchozí film. Až do závěrečného surrealistického rozuzlení není o co stát. (30.04.2022)

Asijské filmy obecně nemusím, prostě mi něčím nesedí. Tohle je další z řady takových. Jediné slovo co mne napadá je DIVNÝ. Ani v pozitivním, ani v negativním smyslu. Suicide Club má svůj feeling, chvílema je i úsměvný, jenže hned v zápětí se zvrhne v pořádnou psychárnu. Vidět padesát rozesmátých japonek ve školních sukýnkách jak se chytí za ruce a skočí pod vlak tomu říkám psycho. Nebo když se najednou a spontánně pár spolužáků rozhodne zaplachtit si ze střechy školy, stylem jakoby se jednalo o nějaké přestávkové rozptýlení... Jenže tahle scéna mi přišla totálně nereálná. Celkem zajímavý a působivý film, ale stejně mi nepasoval. (06.01.2008)

Tokio zachvátilo množstvo skupinových samovrážd. Všetko spustí nepochopiteľný skok 50 študentov pod vlak. Na všetkých činoch pracuje inšpektor Kuroda. Zvládne tento tlak zdanlivo neriešiteľných činov, alebo to vzdá a poddá sa momentálnemu šialenstvu, ktoré zachvátilo celé Japonsko? Odpoveď má zdanlivo celý čas pred očami. Zaujímavý snímok z množstvom odkazov a položených otázok, o čom je život a prečo vlastne žiť, keď osud vie byť taký krutý. A odpoveď? Smrť ako taká, určite nie je riešením pri akomkoľvek sebemenšom probléme, rozmare či dokonca "módy". Snímok jednoznačne stojí za pozornosť. A nie len pre fanúšika hororu. 80% je naozaj kvalitných. Záver síce ponúka prekvapenie, ale to akým spôsobom to Šion Sono vyobrazil, mne prišlo vhodné, pre nejakú pochmúrnu rozprávku. Melanchólia s deťmi, teda mňa nijak neohúrila. Práve naopak. Najväčším plusom sa tak stáva, nútenie diváka, zamyslieť sa nad týmto chorým svetom - 70%. (31.05.2013)

Rozhodně to není špatný Film... Zajímavý a neokoukaný nápad! Všude je to samá sebevražda.. Vidět 50 Školaček, jak skočí pod vlak, či ze střechy. .To se ve filmu jen tak nevidí.. Akorát efekty a krev na tom byla bídně znalec pozná, že se jedná o Barvu a né krev! Ále ok:) Uvítal bych Americký Remake na stejné téma! To by byl trhák! (10.08.2012)