Mikuláš a Alexandra

Film je sice hodně dlouhý, ale má jedno velké plus, je snaží se být nestranný a vykládat osudy zatím posledního cara vši Rusi neutrálně. Menším plusem je výběr herců a jejich podobnost s historickými postavami. Rovněž plusem je výprava - kostýmy a interiéry. Jedna z sympatických postav mi přišel námořník hraný Ianem Holmem alias Bilbem Pytlíkem. Toto je film pro milovníky historie a dlouhé opravdu dlouhé večery (popřípadě několik večerů). (02.04.2021)

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. (27.09.2016)

Působivá historická freska. 1) Historické filmy zachycující v našem případě období 14 let, se jen těžko mohou zabývat vším podstatným. Dochází ke značnému zjednodušení a divák bez dostatečných dějepisných znalostí se pak v ději jen těžko orientuje._____ 2) Tvůrci to zpravidla řeší tak, že se zaměří jen na některé klíčové události, které lépe či hůře zobrazí a spoléhají na to, že empatický a historicky vzdělaný divák podle drobných náznaků pozná, o co vlastně jde. Ačkoli tento postup nemám moc rád, musím připustit, že v tomto případě tvůrci uspěli._____ 3) Divákovi je představena působivá freska jen s menšími historickými nepřesnostmi. Car s rodinou ve vyhnanství v Tobolsku žili v bývalém sídle gubernátora a ne v chudé chýši. Rasputin ve skutečnosti zemřel na utonutí poté, co bylo jeho postřelené tělo vhozeno do Něvy. Atentát na Stolypina se odehrál o dva roky později. Tyto a další chyby v datech a zúčastněných postavách však celkovou historickou věrnost příliš neruší._____ 4) Daleko více mi vadí chybějící ruská atmosféra. Vše se mohlo stejně dobře odehrát na císařském dvoře habsburském nebo jiném a nikdo by si ani nevšiml, že nejsme v Rusku. Chybějící reálie (španělské či jugoslávské náhražky prostě nestačí), naprostá absence ruských prvků v chování osob a konečně angličtina (film jsem viděl - v tomto případě bohužel - v původním znění), která mi zněla více než nepatřičně - díky tomu všemu na mě film působí místy až odtažitě._____ 5) Přes všechny výhrady jde o zajímavý divácký zážitek. (30.10.2014)

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. (15.10.2017)

,,POVIEM TI NIEČO INTÍMNE." ,,NA VEREJNOSTI?" __ Keď mi tento film pred rokmi v TV utiekol a videl som len jeho záver, bolo to z prozaického dôvodu, že jeho názov príliš veľavravný nie je a nad obsahom témy môže zaváhať aj zainteresovaný divák. Pravda je tiež tá, že vo svojej podstate viac než panovnícka love story sa tu servírujú skôr osudové roky Romanovcov až po ich trpký koniec. V dobe kedy už boli historické veľkoprodukcie dávno za zenitom vytvoril Schaffner dielo, ktoré v ničom nezaostáva za svojimi predchodcami z liet minulých a vo všetkej paráde vystavuje na obdiv svoju nákladnú výpravu, honosné kostýmy, hudbu s radom impozantných pasáží, to všetko korunované Prestávkou (Intermission) v najlepšom možnom momente. Veľkosť formy tu zakrýva menšiu mieru invencie a odpoveď na otázku, či by nešlo pootočiť uhoľ pohľadu na tento príbeh na úkor niektorých vedľajších a do značnej miery zbytočných postáv (Lenin, Stalin /vtedy snáď ešte Džugašvili?/, nejaký ťažko skúšaný revolucionár...) tvoriacich skôr akési pozlátko pre širšie epické rozprávanie. Na druhej strane však oceňujem výber hercov a prípadnú prácu maskérov. Ako už poznamenali niektorí predo mnou, pomerne neznámy Michael Jayston je skutočnému Mikulášovi II. mimoriadne podobný, postupne na seba upriamuje stále väčšiu pozornosť a odsúva na druhú koľaj, síce na Oscara nominovanú, predsa však neveľmi výraznú Janet Suzman, ktorá ku koncu už prakticky nemá čo hrať. Bezcitný, surový záver kontrastuje s dovtedy vytváranými sympatiami k postavám celej rodiny a osobne som cítil rozhorčenie nad neopodstatnenou zbytočnosťou tohto barbarského činu. A tomu všetkému nie je ani 100 rokov... (93. hodnotenie, 8. komentár k filmu) (17.07.2013)