Krátke strihy

Myslím že dokáži pochopit, proč je toto dílo tak ceněné. Jsou to opravdu krátké prostřihy ze života obyvatel Los Angeles. S odstupem času hodnota toho díla asi ještě poroste, protože výstižně zaznamenalo detaily z normálního života na určitém místě a v určitém čase. --- Mně se to ale nelíbilo. Postav bylo příliš mnoho a jejich krátká vystoupení nestačila k tomu, abych k nim měl nějaký vztah. Byli mi lhostejní jako neznámí lidé, které můžu vidět denně kdekoli. A tohle přirovnání myslím poměrně doslovně. --- Není to ani v nejmenším tak trapné jako třeba 21 Grams od Iňárritu, tedy žádná dojná trivialita zamaskovaná mozaikovou narací. Nic falešného. Akorát mě, Maqa, to nebavilo. (06.09.2015)

Ani nevím proč ale dal jsem Altmanovi ještě jednu šanci a udělal jsem docela dobře. Možná přehnaně dlouhá a některými postavami zbytečně obydlená mozaika, která však ve výsledku má co nabídnout a některé minipříběhy a jejich postavy dokáží zaujmout natolik, aby byl divák zvědavý, jak to jejich trápení nakonec dopadne. Herecké obsazení je vskutku bezkonkurenční a Altmanova režie, mě asi poprvé zaujala...ale "Magnolie" je "Magnolie". (12.02.2012)

Los Angeles plné lidiček, kteří mají k dokonalosti daleko. A když už si o jedné z postav myslím, že narozdíl od ostatních je jen neškodnej trouba, tak mi Altman v závěru nechá klesnout čelist. Prvotřídní herecká sestava je takovým malým „kdo byl kdo“ v americkém nezávislém filmu první poloviny 90. let. Skupinové portréty byly Altmanovou nejsilnější disciplínou a tenhle rozhodně patří k nejlepším ukázkám jeho umění. (03.06.2012)

Nuž až také krátke strihy to veru neboli. Madeleine Stowe si vymenila rolu s Julianne Moore, lebo sa jej nechcelo ukazovať šušku, zatiaľ čo s obsahom podprsenky už problem nemala, no a Julianne s radosťou toho ryšavého hlodavca ukázala, ale žiadny krátky strih to nebol! Inak vyvinutý, multivláknový film s tuctom hlavných postáv, no v konečnom dôsledku príbehy vlastne k ničomu nevedú a to si po tejto stopáži človek až odfúkne, že prečo. (21.11.2023)

Niekde som v súvislosti s týmto filmom čítal (parafrázujem), že jeden z dlhších filmov 20.storočia, ktorý pôsobí ako ten úplne najkratší... Ja len toľko, že AMEN! Ani presne neviem čím to... Roztrieštené príbehy mnohých zdanlivo nesúvisiacich ľudí vo filme odjakživa považujem za čisto matematický kalkul, ktorý je síce presne vymyslený, ale postráda samo o sebe to podstatné filmové orechové - prirodzenú emóciu. Tu to ale kupodivu fakt šlapalo. Asi aj vďaka megahviezdnemu hereckému obsadeniu (toľko zvučných mien v jednom filme neviem či som niekedy videl) a Altmanovej (použijem síce oxymorón, ale na nič trefnejšieho už neprídem) "dynamicky statickej" réžií som ostal prikovaný 3 hodiny iba na vzťahoch a dramatických situáciách. PS: Dieťa náhliace sa do školy rezkým mladíckym šprintom, následne "jemne" zrazené autom, pomaly dezorientované meniace smer svoje cesty (domov), odmietajúce pomoc osoby sediacej za volantom ("Mama mi zakázala nasadať do auta cudzím ľuďom...") vo mne zarezonovalo... ani to neviem popísať... Hádam len doslovne - bolo mi smutno až sa mi chcelo zvracať. (01.07.2013)