Father Ted

Dějiště: Craggy Island, zapomenutý ostrov kdesi poblíž Irska a místní fara. Postavy: Tři kněží odsouzení svými nadřízenými - pro ne zcela přesně specifikované incidenty - k zřejmě doživotnímu pobytu zde. Dobře uklizení, nikoho neohrožující, nikoho nezajímající. A tak hlavním nepřítelm je jim (mimo místního biskupa) především nuda. - Tenhle seriál mě vážně baví ... A baví mě o to víc, že sama přesně nerozumím tomu proč. Je to s podivem, ale přestože jsou tři hlavní hrdinové notně přemrštění, dokážu uvěřit v jejich existenci. A tak se ptám, co je to, proboha, vlastně za chlapíky? - Teda vidím jako muže odsouzeného k životu, který si nevybral - v totálním zapadákově, navíc spoutaného pravidly, o nichž není na 100% přesvědčen. Věčně unuděný, deprivoný, občas rebelující - nikdy příliš. Dougal je zas velké naivní dítě, takový čistý bloud, který zásadně říká, co si myslí, i tehdy, kdy je to naprosto nevhodné. Byl by z něj bezvadnej hippie. Pokud jde o můj názor, tak na Craggy Island ho určitě uklidili právě pro jeho nebezpečnou upřimnost. Pak je tu ještě Jack, ale rozebírat jeho osobnost nemá mnoho smyslu, protože ji dávno utopil v lahvích whisky. Každopádně vypadá na chlapíka, kterému žádná pravidla nikdy nezábranila v tom, užívat si život podle svého. Celkem rozjetá partička, která to však ke své smůle většinou nemá kde rozjet :) - Příjde mi příliš jednoduché označit Otce Teda nálepkou "proticírkevní" humor. Je to spíše ten nejprapůvodnější druh legrace, kdy si utahujeme z důstojných věcí. Řekla bych, že Almodovarovy jeptišky z jeho filmu Černá roucha jsou vzdálenými příbuznými tehle irské trojice duchovních. Pravda, i já si teď nechtěně budu představovat, že to v katoliské církvi vypadá jako v tomto seriálu. Ale koneckonců, kdyby to na ostaních farách vypadalo jako na té z Craggy Islandu, byla by to docela legrace. (31.07.2008)

Jeden z nejbizarnějších sitcomů, co je v televizi k vidění. Měl jsem to štěstí strávit 14 dní v Irsku, a tak mohu celkem zodpovědně říct, že tento seriál mě těší hlavně tím, jak je dokonale irský. Od úvodní znělky, kde prolétáme nad ostrovem s ploty z kamenů, s typicky zamračeným počasím a hudbou Divine Comedy, je jasno. Humor, charaktery... Velmi irské, velmi dobré! Jediná škoda je, že kvůli smrti Dermota Morgana seriál skončil v nejlepším. První série je rozjezd, ale ve třetí už je to fakt slušná jízda. Zajímalo by mě, kam by se to bývalo posunulo... (06.10.2012)

Prakticky všichni kolem mě hledají nejlepší Linehanův seriál mezi Black Books a IT Crowd, tak pro mě je jeho prvotina nejlepší. Není tam žádně špatně napsaná a zahraná postava, všechny díly jsou stejně vtipné, těžko mezi nimi hledat nejlepší a nejvtipnější. Proto bude vždy Linehan patřit mezi velikány britského humoru. (11/10) (19.08.2010)

Další perla z pera Grahama Linehana, vlastně ta první, kde na sebe tenhle týpek poprvé upozornil. A stejně jako v jeho dalších seriálech (The IT Crowd, Black Books), i zde máme výrazné postavy, velmi absurdní situace, ale především pořádkou dávku toho nejlepšího britského humoru. Scény jako ta, kdy otec Dougal (btw nejlepší postava v seriálu) kouká z okna, když venku řádí neskutečný uragán, lítají tam pomalu auta, se otočí a na otce Teda: "Prší tam", jsou prostě nezapomenutelné... (17.08.2012)

Vcelku normální kněz, jemuž život na faře dopřál soužití s mladým budižkničemu, jenž má místo mozku hrášek a starým budižkničemu, jenž má místo všeho líh, z čehož vyplývá celá plejáda komických situací plných břitkého britského humoru. Sem tam je to opravdu příjemné pokoukáníčko, ale ze seriálů, které jsou od lidí potulujících se kolem téhle větve humoru (Big Train, Jam, Brass eye...) mi Ted přijde nejslabší, ačkoli má z nich jako jediný ucelené dějové zápletky postavené na klasickém sitcomu. Bohužel mě nežene touha vidět další díly, jak by tomu u seriálů mělo být, a ačkoli jsem téměř u konce druhé série, nic mě neláká pokračovat a tak si Tedem více méně jen zkracuju dlouhé chvíle před odchodem do práce, i když mám přitom neustálý pocit, že by se tytéž chvíle daly prožít i s jakýmkoli jiným seriálem a nedopadlo by to o nic hůř. 60% (04.09.2013)