Hvězda života

Krásná a kouzelná záporačka G. Filippi i L. Vlasáková, nádherné interiéry, přirozená pohádka, výborné herecké výkony všech, moc pěkné kostýmy, hudba též. Škoda, že zapadla a je dost podhodnocená. "K mládí patří smích ne zármutek." Jediné, co mi tam vadilo, že slovo hvězda/y tam padne tak často, až to člověka unavuje! "Někdy tma není tak hrozná, jak si myslíme." "Lidé nemají rádi neštěstí, chtějí se bavit." "Víra pomáhá uskutečnit i ty nejsmělejší plány." (19.12.2021)

Vážněji laděných pohádek u nás tolik nevzniká, cením si proto každého takového pokusu. Škoda, že provedení nestačí námětu, hlavní zbraní v navozování pocitů u diváka tak zůstává především hudba velikánů Händela, Pachelbela a dalších. Dialogy i postavy by zasloužily trochu více péče, ale jinak to není rozhodně tak podřadné, jak by vyplývalo z momentálního hodnocení. Jo stejně jako jezinka jsem si všiml, že ústřední pár si o rok později prohodil slepotu v pohádce Ošklivá princezna. (13.12.2015)

Tak nehezkou pohádku jsem již dlouho neviděl. Místo dialogů a děje vážná hudba, věhlasnější herci nejsou ani pořádně vidět, vévodova princezna mi byla nesympatická. Chudák si vezme princeznu, aniž by vévoda mrknul brvou, osud některých postav není znám...dětem rozhodně nedoporučuji, ještě teď mám z ní divný pocit. (11.12.2016)

Taky dost dobře nechápu zdejší hodnocení, viděla jsem spoustu mnohem horších pohádek. Tato sice není žádný zázrak, ale je kostýmně i exteriérově velmi zdařilá, herecky celkem slušná a kameramanovi se občas povedlo (pokud tedy zrovna nesnímal postavy naproti oknu) vykouzlit i atmosféru. Co je na zabití - scénář, který si neujasnil, co vlastně která postava cítí a vyjadřuje (princezna je chvíli emancipovaná divoška, pak intelektuálka a pak naprosto pasivní oběť, astrolog je chvilku velký intrikán, pak bezmocná loutka a nakonec zničehonic umře) a pak hlavně režie, kdy má člověk při sledování střihů pocit, že musely často zásadní pasáže děje vypadnout. (07.09.2009)

Variace na pohádku o Popelákovi, kdy myslivec morganatickým sňatkem, hned poté, co přišel Hvězdnou dráhou ke své Hvězdě, k titulu přišel. Vzhledem k představitelům hlavních rolí a k tématu slepoty, nemůže se divák zbavit pocitu, že se tu někdo inspiroval Esmeraldou, táž dvojice jen o rok později hrála opět partnerskou dvojici, kde jeden je slepý (Ošklivá princezna). Nemohli by hrdinové přicházet o něco jiného, než o zrak? Představte si myšlenku pohádky, kde by hlavní hrdina byl třeba kastrát, nebo by potřeboval ledvinu ... Ovšem smrtelná byla scénka, když si myslivec povídal se svou halucinací. Miluju užvaněné bludy. A bez ironie - klasiku v pohádkách mám ráda. (03.11.2012)