Noční děsy

Podobných antologií (souborů hororových povídek) mám ve své složce (sbírce) opravdu požehnaně, ale jaksi jsem jim až dosud nevěnoval tolik pozornosti, jak bych asi měl. Zvláště když dokáží docela zaujmout svou různorodostí a v některých případech jsou tyto krátké příběhy mnohem lepší, než lecjaký celovečerní film. Nightmares jsou sice spíše průměrnou záležitostí mezi svým „druhem“, ale to je dáno hlavně tím, že všechny čtyři povídky byly pod taktovkou jednoho režiséra. Nicméně každá z nich je svým způsobem alespoň trochu zajímavá, přestože mají různou kvalitu svého obsahu. Ale to už tak bývá...1)Tato úvodní kapitola (první povídka) nemá zrovna dvakrát originální zápletku, přesto se v ní režisérovi podařilo vytvořit zajímavou atmosféru, která ve své podstatě neměla skoro žádnou slabinu. Celé to trvalo necelých dvacet minut, takže divák neměl ani moc prostoru k tomu, aby se začal nudit, což bylo jen a jen dobře. V závěru sice lehce zahaprovala logika, ale žádná tragédie se nekonala. Každý svého štěstí strůjce…50%...2)Druhá povídka se mi líbila především díky výběru hlavního hrdiny, protože Emilio Estevez patří mezi moje oblíbence. Její náplň mě zas vrátila do dětských let, kdy jsme s kámoši byli rovněž závislí na herních automatech s videohrami – na které padla většina kapesného. Příběh samotný sice není zrovna okouzlující, ale i zde jsem se dočkal docela zajímavé atmosféry, která byla podtrhnuta celkem povedeným závěrem a především velmi slušným hudebním doprovodem v pozadí (nebo lépe řečeno ve sluchátkách). 60%...3)Třetí povídka bohužel rovněž neoplývá zrovna originální zápletkou a já musím souhlasit s tvrzením, že inspirací pro tento příběh se jistě stal Spielbergův film Duel či Silversteinův The Car. Ono by na tom nebylo nic tragického, jen kdyby se to celé nebylo tak chabé. Atmosféra nemá pořádné grády a místo aby gradovalo napětí v podobě silniční honičky, tak se nám režisér snaží děj „obohatit“ o vzpomínkové pasáže, proč vlastně hlavní hrdina ztratil svou víru. To mě však v dané situaci zajímalo asi nejmíň. Lance Henriksen se snažil, tomu upřít nemůžu, ale vzhledem k tomu, že jsem již dříve viděl jak Duel, tak i The Car – tohle byl jen slabý odvar. 40%...4)Poslední povídka o obří (nesmrtelné) kryse, tak ta už byla spíše pro zasmání. Samozřejmě dalo se z tohoto tématu vytěžit mnohem více a první polovina filmu vůbec nevypadala špatně – náznaky hororové atmosféry tu jednoznačně byli, ale celé se to podělalo oním obřím plyšákem + záběrem přes lupu a nelogickým chováním především pána domu. Ten mi po pravdě moc sympatický nebyl. Našel bych tu pár kladů, ale ty nestačí ani na průměr. O krysách jsem už viděl mnohem lepší filmy a nemuseli být ani nesmrtelné. 40%...V konečném součtu mi tak vychází čistý průměr. Nic světoborného, ale tak snad každý divák si zde najde tu svou oblíbenou povídku. Jejich kvalita i úroveň byla opravdu různorodá, nicméně žádná z nich nebyla natolik úžasná, abych si jí navždy vryl do paměti. Jak už jsem řekl, jde o průměrnou záležitost. Nic víc, nic míň. 50% (04.03.2018) (menej) (viac)