Šialenstvo

Jsme všichni šílení, nebo je šílený svět kolem nás? Odpovědět na tuto otázku je stejně obtížné jako pochopit pointu Ve spárech šílenství. Dělal si z nás John celou dobu jenom prdel, anebo je všechno mnohem složitější než naznačuje první dojem? 80% Zajímavé komentáře: Gemini, ScreamJay (21.09.2005)

No já vám nevím, není 77% trochu moc. Chvílemi to sice je výborná podívaná se super lekačkami, ale jinak mě film docela uspával. Přišlo mi to jako dílo z 80. let, ne z roku 1995. Sam Neill mi příjde po filmu "Horizont události" dost nechutný a nesympatický a tady mě nijak nezaujal. Děj je zajímavý, ale nakonec se nedá nijak logicky vysvětlit a to mi trochu vadí. Průměrný horor, ve kterém byla nejlepší atmosféra a sem tam nějaké ty lekačky. 60% (10.09.2009)

"In the Mouth of Madness" je krásný a výstižný název pro matoucí film, kde se psychedelie střídá se schizofrenií, nejistota s paranoiou, realita s halucinacemi, deprese s mrazením... Zápletka je sice hodně hustý guláš a stále se nejsem schopná rozhodnout, jestli mi pointa přišla úplně debilní nebo naprosto geniální, ale rozhodně ta podívaná měla něco do sebe - v první řadě hutnou atmosféru. Sam Neill v hlavní roli je přesvědčivý v obou rovinách: coby uhlazený, striktně racionální vyšetřovatel pojistných podvodů i jako rozcuchaný, počmáraný materiál pro psychiatra. Lovecraftovsky bizarní kousek nemusí sednout každému, mně naštěstí ano, ikdyž mám výhrady k několika scénám a třeba nad tou závěrečnou se budu muset ještě hlouběji zamyslet, co tím chtěl Jan Tesař přesně říci. Jako nadšená čtenářka knih Stephena Kinga musím hodnotit nadprůměrně, Sutter Cane by byl taky můj oblíbený autor;-). 74% (14.07.2011)

Ono sa nedá ani hodnotiť inak, keď vidíte tento film vo vidieckom kine tesne pred zánikom. Obsluhu aj šatňu mali na starosti sestry babičky - recepčnej z filmu, pomedzi nohami sa kotúľala lopta, s ktorou sa hrá blonďaté dievčatko - vnučka jednej z tiet uvádzačiek, sedadlá škrípali a okrem nás troch sedí medzi vypolstrovano ošúchanými tmavomodrými sedadlami kde tu jeden-dvaja ľudia. Bizarná synchronicitná zvláštnosť celého zážitku sa dostavuje v priebehu deja každému z nášho diváckeho tria, až sa dorútime k záverečnému oslobodzujúcemu rehotu spoločne so Samom Neillom, ktorý rovnako ako my práve dopozeral tento fajný kúsok o napísanom svete v rovnako vyprázdnenom kine. Vyjdeme z Nádeje do hviezdnatej račianskej noci a pred nami bicyklista s kelímkom od jogurtu vo vidliciach. Drnží to úplne ako vo filme - cyklistovi vlajú dlhé šedivé vlasy. Rehot pokračuje, Carpenter triumfuje. (06.09.2004)

Ultimátní horor. Je tam ňák všechno racionální hlavní hrdina, co to ze začátku všechno fuckuje, pěkná holka, mutanti z jiný dimenze, strašidelný městečko, psychodůchodkyně, postupně mutující lidstvo, šílenství a nakonec asi apokalypsa. A to všechno v mistrném surrealistickém podání. Carpenter je magor a hlavně profesionál, který hororu rozumí jako málokdo. Jo a Sam Neill je tu fakt boží. (28.02.2011)