Hlídka v Ardenách

Podobně jako u Pollackova Hájili jsme hrad z toho úplně čiší ten literární původ, což těm, kteří čekají na kulometné palby a vyhřezlá střeva na dně zákopů, nemusí dvakrát vyhovovat. Stejně jako ve Whartonově novele se ošklivost války připomíná spíše radostmi života a zároveň vše směřuje k důkazu o absolutní nevyzpytatelnosti válečného šílenství, kdy se dobrá vůle a úmysly rychle mohou zvrtnout v něco strašného. Co pro Tenkou červenou linii udělala hudba Hanse Zimmera, to umí tady ta Marka Ishama. Její magičnost to pozvedá o úroveň výš.. (04.10.2022)

Dejme tomu celkem zdařilá výprava - závěje sněhu v kopcovitém zalesněném terénu, sníh, kosa, sníh a sníh.. Zbytek ale slabota. Průzkumná hlídka postupuje vpřed na místo určení po odhrnuté lesní silnici ve stylu "Taxi" a vojáci tráví čas přezouváním jedněch zimních řetězů. Pokud zde došlo k navození nějaké autenticity předvečeru bitvy v Ardenách očima nezkušených amerických rekrutů, autoři jej dosáhli leda latentně, opakujíc nezkušenost svých předků, ovšem tentokrát na poli filmového vyprávění o historických událostech. Když nad tím ale přemýšlím, pokud se jednalo o scénáristický záměr ("nebudeme se mazat se studiem nějaké historické situace v americké armádě a fakty vnitřní organizace a vojenství samotného, nasadíme prostě mladé herce do terénu a necháme je zahrát si na vojáky"), je to nakonec asi umělecky ospravedlnitelné. Nicméně toto výše popsané "komorní drama" obecně dosahuje úrovně max. TV filmu pro mládež (bez urážky). Neduhy typu "zlý major" apod. jsou jen mouchy poletující okolo mých uší a očí. (15.03.2013)

,,Voni nás koulujou... co když válka skončila a nám to neřekli?! '' . Hlídka v Ardenách je parádní válečně - psychologický film. Jsem si jist, že v reálu by klíčové momenty mohly proběhnout mnohem méně komplikovaně, ale což. Film má perfektní spád a z kraje i lehce strašidelnou atmosféru. Herci jsou naprosto uvěřitelní a všichni sympaťáci (jak by ne, je to tam samá hvězda). Neměl jsem problém uvěřit, že se jedná o četu mladejch americkejch kluků, kteří odjeli za oceán kopat Nácky do prdele - akorát, že se jim při tom kopání původní četa neustále zmenšuje o další a další padlé... V Ardenách se v roce 1944 dělo lecos, věřil bych, že kniha mohla mít reálný základ. Ne každej Němec byl fašista a ne každej měl chuť padnout, když už to s tou tisíciletou Třetí říší bylo už po 5 letech válčení řádně nahnuté... Lehce mi nesedl hudební doprovod, ten rok 1992 se na tom docela podepsal nepříjemnými syntetyzátory v té době sice moderními, ale pro mne stále neskutečně umělými a špatně poslouchatelnými. Také mne zaujalo, že nikdo z patroly neměl u sebe sapík Thompson. Každý měl jen karabinu M1 (i poddůstojník). No a v závěru sice krátký ale přesto jasný záběr na postupující německou techniku opět ukázal na americké M3A v německé kamufláži... Ať tak či tak, tohle jsou 4 solidní vánoční kolečka německého salámu. * * * * (28.11.2013)

Spíše než protiválečný tón, je z tohoto filmu cítit absolutní stupidita hlavních postav. Mladé intelektuály ve zbrani tady bohužel neobhájí ani fakt, že byli před válkou panicové a všichni byli mladí a nezkušení válečníci. Zatímco jednotky SS střílely kulometem zajaté Američany, tady sice Wehrmacht, ale z podobného těsta, přichází po nocích na návštěvu Američanů, zdobí jim přilehlé stromky vánočními ozdobami, zpívají jim koledy, koulují se s nimi po nocích, staví sněhuláky nebo vyměňují zbraně ... Proboha, tohle snad autor nemyslel vážně? Celá pointa filmu (spoilery) stojí na tom, že parta německých vojáků se usnesla, že už je tak nějak nebaví válčit, takže se vzdájí. Zároveň tuší, že se k nim blíží jejich vlastní jednotky, které je nenechají zběhnout, ale přesto trvají na zcela zdlouhavém a stupidním procesu způsobu "zajmutí", který by se dal provést během deseti minut, ale holt se protáhne na tři dny, protože němečtí vojáci byli nacisty vždy perfektně školeni ve způsobu kapitulace, na to se Hitler vždy detailně zaměřoval a dokonce o tom sepsal knihu "Mein Kapitulation". Hezké, že film vydává veterány z východní fronty za pacifistické dobráky rozdávající německé klobásy, když ti stejní lidé tam vypalovali celé vesnice s dětmi a stařenami ve jménu Reichu a nehli u toho ani brvou. No jo, prostě Hollywood a "protiválečné drama". 40% (06.09.2012)

Po všech stránkách kvalitní (proti)válečné drama a další z (dlouhé) řady snímků, které převyšují pana vojína Rájena. Hustopanský realismus pláže Omaha se prostě nějak nemůže rovnat tiché zasněžené samotě a pohodě u vánočního stromečku. Pokud má tohle být nejlepší film Keitha Gordona, tak jeho pobyt na tomto světě nebyl vůbec zbytečný. 80% (09.05.2008)