Boku no kokoro no jabai jacu - Season 1

Veľká škoda, že to ako sa začína anime a profiluje sa Ichikawa je vlastne iba v nejakých prvých dvoch dieloch a potom už on vlastne pôsobí ako utiahnutý a hanblivý človiečik. Ichikawa totiž na začiatku má nejaké zaujímavé črty a správa sa inak a postupom času sa normalizuje. Je pravda, že Ichikawa potom stále zostáva takým outsiderom, ale už nie je divný ako na začiatku a nakoniec sa vo svojej podstate mení z outsidera, aj keď zostáva utiahnutý a hanblivý. Yamada je naopak stále divnejšia a ja som si celý čas myslel, že ona má všetko nejakým spôsobom premyslené a musím povedať, že nemá. Yamada je proste Yamada, keď by som to mal zjednodušiť rada maškrtí, je bláznivá, nebojí sa nič urobiť a vlastne je aj dosť detská, aj keď pôsobí dospelo (výzorom pôsobí ako tridsať ročná sekretárka). Boku no Kokoro no Yabai Yatsu je vlastne rozprávka, z toho hľadiska ako a kto by sa dal dohromady v reálnom svete, ale mne to vôbec nevadilo, lebo romantická časť tohto anime sa zlepšuje každým novým dielom. Z veľkého potenciálu, ktoré toto anime malo sa postupne stávalo absolútne normálne generické a teda vlastne bežné romantické anime zo školského prostredia. Síce dva hlavné charaktery mali zaujímavé osobnosti, ale bohužiaľ udalosti boli úplne tie isté ako v stovkách anime predtým. Mám pocit, že udalosti a okolnosti okolo hlavného hrdinu sa budú musieť ešte vysvetliť ono sa totiž určite niečo stalo v jeho minulosti a toto vôbec nie je spoiler, lebo to nemáme v anime vôbec vysvetlené, ale som si tým normálne istý, že v druhej sérii sa dozvieme nové informácie. Takže tu máme absolútne obyčajné romantické anime s občasnými vtipnými situáciami hlavne za Yamadu (ona je vtipná) a v absolútnom bežnom školskom prostredí, kde sa dramaticky nič veľmi nedeje, ale buduje sa hlavne vzťah medzi hlavnými hrdinami. Musím podotknúť, že kvalita romantiky a chémie medzi hrdinami funguje neuveriteľne dobre a tak tým pádom som si romantiku naozaj užíval. Najviac dúfam v to, že si Yamada nejakým spôsobom uvedomuje čo vlastne Ichikawa všetko pre ňu robil a dúfam, že v druhej sérii sa dozvieme niečo viac aj z jej pohľadu, lebo tu proste Ichikawa až moc dominoval (všetko bolo z jeho pohľadu). Vedľajšie charaktery nejako veľmi nestoja za zmienku, kvalita animácie dobrá, hudba mierne nadpriemerná a pekný opening. (29.06.2023)

The Dangers in My Heart je seriál, který může diváka během svých prvních pár dílů docela snadno odradit. Hlavní hrdina je divný wannabe edgelord, který přemýšlí nad tím, jak všechny ve třídě zabít, a především tu otravnou holčinu, co se mu o přestávkách nastěhovala do knihovny, kam se chodí zašívat a cpát sladkostmi. A ona i ta hrdinka s hlavou neustále v oblacích, chronickou nenažraností a obsesí po sladkém, která zároveň občas působí dojmem, že rozhodně není „nejostřejší tužka v penále“, není zrovna někým, koho byste si rychle oblíbily a komu byste chtěli držet palce. Zkrátka hlavní postavy mají výrazné nedostatky, jejich vzájemná interakce v úvodu je na hranici divného oťukávání a podivného cringe a seriál vám ze začátku i tak nějak naznačuje, že tihle dva vlastně nemají nic moc společného, takže ta romantika a chemie by tu asi neměla moc fungovat. Jenže ono to funguje – úplně všechno, a i s tím že tenhle seriál je dokonce díl od dílu lepší a lepší. Ano postavy mají výrazné nedostatky, ale díky nim pro mě působily tak nějak mnohem víc lidsky. Hlavní hrdina je wannabe edgelord, ale v momentě, kdy se ohlédnu přes rameno do svého vlastního dospívání, tak mi velice rychle dojde, že i já jsem měl svoje divné černé emo a edgy období a že spousta věcí, které jsem dělal a jak jsem interagoval třeba i s těmi dívkami, vlastně někdy byla obdobně cringe, takže nemám problém se do hrdiny částečně vcítit, i když mi připomíná něco, na co bych raději zapomněl. Postupně navíc začne fungovat chemie, seriál dokáže udělat romantické dusno, umí pracovat se záběry, barvami podtrhnout atmosféru a místo divných a cringe interakcí jsou tu náhle milé romantické scény, které i vyloudily úsměv na mojí tváři, zahřáli u srdíčka a já začal hlavní dvojici opravdu fandit. Pořád to jsou ty nedokonalé postavy ze začátku, jejich hrany se ovšem postupně mírně otupí, některé aspekty jejich charakteru se i logicky vysvětlí a já tak stále víc nabýval dojmu, že tihle dva si jeden druhého zaslouží, i když jsou každý na jiném konci sociálního žebříčku ve své třídě, nemají vlastně nic moc společného… Z podprůměrného zážitku (který mi někdy až bolestivě připomínal existenci jedné z mých 13. komnat), u kterého jsem v úvodu tápal, proč se vlastně dál koukám (kvůli hlavním hrdinům to nebylo) a kde mi byly opravdu sympatické jen styl animace a nádherný opening, se postupně stával seriál, na který jsem se čím dál tím víc těšil, kde jsem si vysloveně přál nějaký ten šťastný konec a u kterého jsem byl rád, že hned oznámily druhou sezónu. 8/10 (17.06.2023)