Boku no kokoro no jabai jacu

The Dangers in My Heart je seriál, který může diváka během svých prvních pár dílů docela snadno odradit. Hlavní hrdina je divný wannabe edgelord, který přemýšlí nad tím, jak všechny ve třídě zabít, a především tu otravnou holčinu, co se mu o přestávkách nastěhovala do knihovny, kam se chodí zašívat a cpát sladkostmi. A ona i ta hrdinka s hlavou neustále v oblacích, chronickou nenažraností a obsesí po sladkém, která zároveň občas působí dojmem, že rozhodně není „nejostřejší tužka v penále“, není zrovna někým, koho byste si rychle oblíbily a komu byste chtěli držet palce. Zkrátka hlavní postavy mají výrazné nedostatky, jejich vzájemná interakce v úvodu je na hranici divného oťukávání a podivného cringe a seriál vám ze začátku i tak nějak naznačuje, že tihle dva vlastně nemají nic moc společného, takže ta romantika a chemie by tu asi neměla moc fungovat. Jenže ono to funguje – úplně všechno, a i s tím že tenhle seriál je dokonce díl od dílu lepší a lepší. Ano postavy mají výrazné nedostatky, ale díky nim pro mě působily tak nějak mnohem víc lidsky. Hlavní hrdina je wannabe edgelord, ale v momentě, kdy se ohlédnu přes rameno do svého vlastního dospívání, tak mi velice rychle dojde, že i já jsem měl svoje divné černé emo a edgy období a že spousta věcí, které jsem dělal a jak jsem interagoval třeba i s těmi dívkami, vlastně někdy byla obdobně cringe, takže nemám problém se do hrdiny částečně vcítit, i když mi připomíná něco, na co bych raději zapomněl. Postupně navíc začne fungovat chemie, seriál dokáže udělat romantické dusno, umí pracovat se záběry, barvami podtrhnout atmosféru a místo divných a cringe interakcí jsou tu náhle milé romantické scény, které i vyloudily úsměv na mojí tváři, zahřáli u srdíčka a já začal hlavní dvojici opravdu fandit. Pořád to jsou ty nedokonalé postavy ze začátku, jejich hrany se ovšem postupně mírně otupí, některé aspekty jejich charakteru se i logicky vysvětlí a já tak stále víc nabýval dojmu, že tihle dva si jeden druhého zaslouží, i když jsou každý na jiném konci sociálního žebříčku ve své třídě, nemají vlastně nic moc společného… Z podprůměrného zážitku (který mi někdy až bolestivě připomínal existenci jedné z mých 13. komnat), u kterého jsem v úvodu tápal, proč se vlastně dál koukám (kvůli hlavním hrdinům to nebylo) a kde mi byly opravdu sympatické jen styl animace a nádherný opening, se postupně stával seriál, na který jsem se čím dál tím víc těšil, kde jsem si vysloveně přál nějaký ten šťastný konec a u kterého jsem byl rád, že hned oznámily druhou sezónu. 8/10 (17.06.2023)

Čekal jsem, že to bude dobrý, ale nečekal jsem že až tak moc… Poslední díl byl naprostá paráda, ten si odnáší jasných 10/10, už jen za to, jak krásně a srdečně si oba hlavní hrdinové řekli, proč se do sebe zamilovali a jak přesně to sedělo se vším, co jsem nejen v téhle sezóně viděl. The Dangers in My Heart si mě získal už první řadou, která byla zaměřená na to, jak se dva naprosto odlišné charaktery postupně měnily a hledaly si k sobě cestu. Druhá sezóna krásně staví na těchto vybudovaných základech, rozšiřuje jejich vzájemný vztah, dává jim do cesty nové překážky a postupně vše graduje až k nádhernému finále. Co mě tu bavilo nejvíc? Asi to, jak je hlavní hrdina na jednu stranu nejistý, plný různých obav, uvědomuje si, že je vlastně ještě z velké části dítě, ale přesto pak přijde nějaký ten důležitý moment a jemu přesně a logicky dojde, co je v tu chvíli potřeba udělat. Stejně tak hlavní hrdinka, která na jednu stranu působí často hodně sebejistě, ale ve skutečnosti občas také tápe a je si v mnohém nejistá. To vyobrazení dospívání, rozkolu mezi dospělostí s její odpovědností, romantickými patáliemi a na straně druhé bezstarostnost a hloupost dětství, jsou tu strašně krásně zachycené, obojí je přesně namixováno, abych postavám všechno, co dělají, věřil. Zároveň mi tvůrci umí strašně šikovně připomenout, kam se postavy během téhle cesty posunuly, vždyť třeba konfrontace Ičikawi s jeho minulým já a tím, jak vše dřív vnímal, byly jedním z nejlepších momentů celého seriálu. Obě hlavní postavy jsou tu velmi dobře napsané, pořád mají své silné a slabé stránky, ale pomalu na sobě pracují, pracují na vzájemném vztahu, což je hlavní důvod, proč jim jako divák celou dobu držím palce, a i když je to občas hodně cringe a divný, zase mi to krásně sedí k tomu, jaké ty první romance, když si na ně sám vzpomenu, prostě byly. Animačně skvělé, hudebně snad ještě lepší – zkrátka já jsem si tohle náramně užil a doufám, že budou nějaké další díly, tohle přeci není konec, je to spíš začátek jednoho vztahu, který bude určitě minimálně stejně tak zajímavý, jako byla cesta k němu. 9,5/10   (30.03.2024)