Pekné dediny pekne horia

10/10 Film o dvou pulkach - ehm - rozhodne ne o prdeli - i kdyz.... no zas az takova prdel to teda neni. Zpocatku mi rozbita struktura syzetu vadila, pak jsem si zvykl a zbytek filmu uzival a v uplnem zaveru nevedel jestli mam v plazicim souboji stat na strane dobra nebo dobra. Spousta vecnych obvineni z ust muzu, co si Tita zazili a uzili. Konflikt se neresi jen graduje... (07.11.2010)

Pět let po natočení filmu jsme se vydali se do Chorvatska k moři. Pamatuji si opuštěnou asfaltovou cestu do poloviny zarostlou trávou. Vydali jsme se k ní a našli místo na stanování. Ráno jsme se probudili na zvláštním místě. Rovina, na které stál stan byla vlastně podlaha rozbořeného domu. Zbytky zdí vstřebala příroda. Pod hromadou psího vína stálo auto, thůje byly ověšené vinou révou, hrozny právě dozrávaly. Všude to vonělo mateřídouškou, bylo slyšet cykády ... Zdánlivě klid a pohoda, ale ta opuštěnost místa byla bolestná. Nevím, jestli tam krásně hořelo, každopádně tam dřív někdo žil, možná tam byl šťastný. Neschopnost dialogu je počátkem nedoruzumění a nenávisti, která často nemá ani reálnou příčinu. K filmu samotnému: Méně je někdy více, určitě chaotičnost a překotný styl vyprávění kazí celkový dojem. Silný byl kontrast mezi bojištěm a čstým poklidem nemocnice i zpěv národních písní. (26.07.2019)

dobrý film, zaujímavo strihačsky "zmontovaný", krvavý, krutý, ironický, chvíľami romantizujúci, ale až príliš hladkajúci srbskú dušu a vyzdvihujúci, síce kŕčovito humornou formou, srbskú odvahu, vlastenectvo, obetavosť. Neupieram snahu o objektivitu, no zo samotného námetu filmu (Srbi zahnaný a brániaci sa v tuneli) akoby vyvstával základný srbský pohľad na konflikt, a síce že Srbi boli "zahnaný do kúta" a tak ako konali, konali len kvôli prežitiu. A s tým ja nesúhlasím. To by totiž mohol povedať každý účastník konfliktu. Ono celkovo srbské filmy o Juhoslovanskej vojne mi prídu, ako keby Maďari natáčali film o Trianone, Slováci o Viedenskej arbitráži alebo Česi o odsune nemeckého obyvateľstva po WWII..... takmer určite nebudú natáčané z úplného nadhľadu, ale vždy v nich bude cítiť zainteresovanosť (03.05.2012)

Pojem balkánský cirkus u nás dostal do širšího povědomí především Kusturica a v jeho podání s ním nemám problém. V některých případech mi sedl skvěle, jak o tom svědčí pět hvězdiček a nadšený komentář Černé kočky, bílého kocoura. Jeho rytmy balkánské dechovky ve mě vyvolávají pozitivní asociace. Pod taktovkou Srdjana Dragojeviče se tenhle pozoruhodný fenomén vydal směrem, který ve mě - zdvořile řečeno - vyvolává rozpaky. Ne, že bych se v Dragojevičově rozmáchlosti a nepřetržitém střídání časových rovin ztratil, ale obojí mě unavovalo. Výrazná teatrálnost mě spíš dráždila, než aby lákala a bavila. Podivné, místy až křečovité spojení humoru a hrůz válečných zvěrstev mi nesedlo. Podle mého soudu schází Dragojevičovi cit pro správné dávkování ingrediencí, takže výsledkem je přepálený guláš. V jeho filmu najdete snad všechny myslitelné motivy a žánrová klišé válečných filmů, ale je to roztříštěné a navíc mám pocit oslavy fanfarónství a přepjaté pózy balkánských válečníků, které mnohem lépe ve svém grafickém románu Šíbr zpracoval Joe Sacco. Tam, kde jiní vidí jedno z nejlepších filmových zpracování balkánských válek, já spatřuji opak. Intimnější a sevřenější výpovědi typu Země nikoho mě oslovují nepoměrně víc. Celkový dojem: 45 %. (20.03.2019)

Hodne dobry film, ktory vsak stale neprekroci hranice priemeru. Tempo nestrhne a v strede filmu zavladla taka priserna nuda, ze hruza. Reziser Srdan Dragojevic je len rutiner, obcasne prestrelky film osviezili, ale inak ide o hroznu nudu. Dejovo je film priserne roztriesteny /caste striedanie vojnovych a mierovych scen/. 60 % (05.04.2016)