Útek z New Yorku

Šílené béčko, kde musíte mozek na hoďku a půl odložit někam stranou. Temná vize, nebo spíš temná fantazie o New Yorku není nijak zvlášť zajímavá ani originální, ale když už po úvodu, který by mohl být kratší, dojde k akci, tak je to i dnes solidní zábava. A Kurt Russell jako ultra-super-megadrsný Snake Plissken působí stále cool. Koukatelná akčňárna. (5/10) (20.08.2016)

Carpenterov štandard je jasne pozorovateľný, no na jeho talent sa dalo vyplodiť aj niečo solídnejšie. Atmosféra funguje, drsný výraz Kurta Russela taktiež, ale bohužiaľ 95 minút trvalo skoro ako dve hodiny. Kde bude pes zakopaný? Možno som očakával viac akčných mordov než planých a ničím zaujímavých kecov. Uznávam, že béčkové post-apo nemôže byť zrovna geniálnou scenáristickou špičkou, no i tak, troška invencie by vážne nezaškodilo. Za zábavnú časť snímku si však plné tri hviezdy rozhodne zaslúži. (12.03.2011)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

Je veliká škoda, že se Carpenterovi nepodařilo trošku více pracovat s tempem filmu, protože některé pasáže se táhnou, byť má film jen 95 minut. Ale na druhou stranu musím uznat, že tohle je má jediná výtka vůči tomuhle filmu. Escape from New York je opravdu kultovní film, který do jisté míry stále definuje filmy dnes (v nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy se stane tohle a tohle a svět zachvátí panika/ z města se stane věznice atd.) a to se nedá říct o jen tak nějakém filmu. Navíc jsem si 100% jistý, že tohle je Russellova životní role, byť původně byla napsaná pro Eastwooda, což je na té roli i znát. Určitě si tento film jednou pustím znovu, jak říkám, je škoda, že některé pasáže se nepříjemně táhly... 80 %. (31.01.2015)

Typický osobitý Carpenter, tak jak to umí jen on. Nízký rozpočet, a s ním spojený minimalismus, postačuje k tomu, aby rozehrál solidní béčkovou etudu o jednom drsňákovi, který se postavil všem a taky jim všem natrhl… Kurt Russell je borec par excellance, jemuž k uspokojení obdobně naladěných fandů stačí málo – nasraný výraz, synťáková hudba a hodinu a půl trvající sled namakaných scén, které dneska bohatě popíší několik stránek žánrových učebnic. 4 a ½. (16.05.2008)