Klopanie na nebeskú bránu

Skloubení umírání na rakovinu s komedií mi přicházelo tak perverzní, že jsem kolem tohohle filmu chodil v půjčovně dost dlouho bez chuti ho vidět. Teď už vím, že to jde. A jak ! Režisér odhadl přesně míru, v jakém rozsahu použít připomínku nemoci při bláznivé jízdě dvou mladíků "k moři". I když by se mouchy našly, v tomhle případě spíš přidám, než uberu. (23.11.2003)

Nechápu, co se všem na tom filmu tak líbilo. První polovina ještě celkem ujde. Občas se tam něco vtipnýho našlo, ale žádnej zázrak. Myslel jsem pořád, že se to ještě rozjede a bude to nějaká naprostá bomba, když to všichni tak vychvalujou. A ono nic. Druhá polovina už mi připadala jako mix Kobry 11 a nějakejch blitek, co vysílaj v neděli odpoledne na Primě. První půlka za 3 hvězdy, druhá sotva za 1. (28.01.2010)

,, ZNÁM VAŠE PROBLÉMY. MÁTE NĚJAKÝ PLÁNY?“ ,,CHTĚLI BYCHOM K MOŘI.“ ,,TO BYSTE SI MĚLI POSPÍŠIT. VÁŠ ČAS UTÍKÁ. V NEBI SE O NIČEM JINÝM NEMLUVÍ. MOŘE. ZÁPAD SLUNCE. JAK NÁDHERNÁ JE TA VELKÁ OHNIVÁ KOULE.....“ /// Když vám začne tumor tlačit na mozek, počítá se každej den. Umírání je nepříjemnej způsob života, pokud ovšem neukradnete (ŠŤASTNÝ) auto a nevydáte se k moři! Uvolněný tempo a mravy (spíš ty mravy), několik super nápadů (vtipných) u kterých se příznivci tarantinovsky vyhrocených scén budou dobře bavit. Vlastně celkem obyčejnej film s lehce černohumorným scénářem, kterej si dokonale drží i vážnou tvář. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám dřevěnou a železnou kouli (jako u přirození...ach jo, asi těch pokusů o vtip nechám). 2.) Mým prvním (a posledním) přáním je vyspat se s 2ma holkama (najednou). 3.) Často si o mě myslej, že jsem postiženej ,,Helsinským syndromem“. 4.) Poštou mi přišly prachy od Rudyho a Martina (patrně jsi vydržel až do konce titulků...). /// PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * (05.06.2011)

Oficiální text distributora: „Hrdiny jsou dva muži, umírající na rakovinu, kteří se rozhodnou, že si "osladí" a "opepří" poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři.“ Tak na základě takového popisu bych tento film obešla širokým obloukem… Naštěstí jsem měla i jiné reference, takže jsem se s těmi dvěma týpky dobře pobavila. Road movie, lehce připomínající Thelmu a Louisu, a to hlavně neodbytným pocitem, který jsem měla celý film, že to s klukama prostě nemůže dobře dopadnout. Přesto to nebylo v žádném směru přehnané, lehce dojemné, místy dost vtipné… a vůbec, jedu k moři… (24.05.2010)

Na doporučení jsem se na tento film podívala. Byla jsem překvapená, celkem se mi snímek líbil. Sice ne až tak moc, aby to bylo na plný počet. U mě, kamenem úrazu bylo přehnané napodobování Tarantina, místy mi to lezlo krkem a chvilkami mi snímek připomínal Pulp Fiction. Jinak jsem si všimla, že Klepání na nebeskou bránu má zde pomyslnou nálepku nejlepšího německého filmu. Já osobně německou kinematografii zavrhla už dávno a proto je pro mě překvapením že němci točit filmy umí nebo spíše uměli, tenhle film je toho zdařilým příkladem. (29.01.2010)