Short Sharp Shock
Réžia:
Fatih AkinScenár:
Fatih AkinKamera:
Frank BarbianHudba:
Ulrich Kodjo WendtHrajú:
Mehmet Kurtuluş, Aleksandar Jovanovič, Adam Bousdoukos, Idil Üner, Ralph Herforth, Cem Akin, Fatih Akin, Nezâ Selbuz, Marc Hosemann, Maria Fuchs (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
RYCHLE A BEZBOLESTNĚ je prvním celovečerním filmem Fatiha Akina. Film je zasazen do Hamburku-Altony, kde Akin vyrůstal. Je to příběh o přátelství zdánlivě neslučitelné trojice: Turka Gabriela (Mehmet Kurtulus), Srba Bobbyho (Aleksandar Jovanović) a Řeka Costy (Adam Bousdoukos), kteří si mezi sebou slíbili přátelství na život a na smrt. Situace se mění v okamžiku, kdy je Gabriel propuštěn z vězení. Má už dost starého života na hraně zákona. Chce začít od znova. Chce se vrátit do Turecka a žít normálním, poklidným životem. Od začátku je však jasné, že to s přáteli, které má, nebude snadné. Costa se drží nad vodou drobnými krádežemi a Bobby sní o budoucnosti v náručí mafie. Seznámí se s Albáncem Muhamerem (Ralph Herforth), který mu svěří obchod se zbraněmi. To, že u mafie platí jiná pravidla, zjistí Bobby záhy. Přátelství celé trojice je následujícími událostmi podrobeno tvrdé zkoušce.
Už v prvním Akinově celovečerním filmu je snadno rozpoznatelný autorův rukopis. Režisér vypráví jednoduše a přímočaře svůj příběh přátelství, lásky a zrady. Přesto je tento film něčím víc, než jen obyčejnou gangsterkou. Akin se netají sympatiemi s postavami svých filmů. Sleduje je v jejich složitých životních situacích s mimořádnou empatií, nesklouzává k zjednodušování a paušalizaci.
Film byl vyznamenán na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu speciální cenou za herecké výkony. Film obdržel také Bavorskou filmovou cenu Panter a Adolf-Grimme-Preis.
Fatih Akin ve filmu ztvárnil roli drogového dealera Neja. Jeho pozdější žena zde hraje úřednici cestovní kanceláře. Akinův otec zase vytvořil roli Gabrielova otce.
(ČSFD)
Recenzie (18)
Zdařilý debut s velmi humornou první částí a poměrně tvrdou částí druhou. Multikulti pouličních čórkařů nebezpečně zapletených s albánskou mafií. Znamenitá hudba doplňovaná vynikajícími střihy a dynamikou vyprávění. Na první pohled je poznat rukopis debutujícícho režíséra, na straně druhé velmi příjemně překvapuje. Výborná scénka kdy prodavač hašiše hraný samotným Akinem vypráví příhodu se ztaceným autem ("Můj černý ford fiesta se samolepkama koček na dveřích ale nemá automatický řazení.") ()
Tři kámoši jako studie nemožnosti dostat se z vlivu determinujícího okolí. Boby je schopen pro peníze a vzestup všeho, Kosťa sám neví co se sebou a Gabriel osciluje mezi vrozenou agresivitou a záměrem vypadnout pryč. Do toho krásná Gabrielova sestra a její kamarádka coby pokušení i osud. Přesný popis motivů jednotlivých postav + věrohodné dialogy = nekompromisní dechberoucí zážitek . ()
Mean Streets po německu s takřka woo-ovským nádechem. Ale Akin, přes nepopiratelnou inspiraci Scorsesim a De Palmou (k němuž se explicitně odkazuje debatou vedenou o Scarfacevi), vytvořil svébytné dílo. Zobrazuje svět přistěhovalců druhé generace, kteří jsou vykořeněni i z vlastních kultur (sestra Turka Gabriela chodí s Řekem Costou), ale neasimilují se do majoritní společnosti, spíše vytvářejí paralelní menšinovou společnost. Kurz und Schmerzlos není ale nijak prvoplánovitě politický či sociální exkurz do minority, celá tato rovina je v příběhu obsažena pouze implicitně. A tak, jak už jsem zmíněl výše, sledujeme téměř woo-ovský příběh přátelství, zrady a pomsty, který se ale rozvíjí pomalu a i finále je proti Woo-ovi nepoměrně minimalističtější, což mu ale neubírá na síle. ()
Veskrze příjemná podívaná. Milá, inteligentní a přesně ta, kterou jsem dnes asi potřeboval. Dlouho jsem hledal, co si vlastně pustit a teď už vím, že jsem udělal moc dobře. A jednu věc vím zcela jistě, s tímhle režisérem jsem ještě zdaleka neskončil. Tahle „evropská komedie“, mě totiž řádně navnadila. ()
Jasný důkaz o tom, jak daleko, předaleko má tento snímek do mistrovského díla Proti zdi. Náznaky talentu jsou nepřehlédnutelné, stejně tak do oči bije chabý scénář bez špetky kreativity a prvoplánové násilí. Neříkám, že jsem zklamaný, viděl jsem i horší prvotiny, ale u Akina jsem si nastavil laťku tak neskutečně vysoko, že se obávám, že už se mi žádný jeho snímek nebude líbit jako Proti zdi. ()
Reklama