Zánik domu Usherovcov

Mezi Epsteinem nejobdivovanější vlastnosti filmu patřil animismus. Adaptace dvou Poeových povídek (Zánik domu Usherů a Medailon) oživuje neživé na rovině formy i obsahu. Zpět z říše mrtvých je žalem přivolaná milovaná bytost, statické objekty rozhýbává rytmická montáž. Oproti Trojdílnému zrcadlu je rytmus výrazně pomalejší, ale také jednotnější – namísto multiperspektivy se subjektivizace vnímání z větší části omezuje na Rodericka Ushera (nezapomenutelně posedlý výraz Jeana Debucourta), o jehož duševním roz(po)ložení nás informují objekty doplňující mistrně komponované záběry. Smutek zásluhou pozvolného tempa převládá nad strachem, ale přenášení rakve jsem okamžitě zařadil do osobního registru nejpůsobivějších hororových scén. 75% (07.01.2012)

Epstein je génius. Nejsem si úplně jistá, s jakou verzí hudby jsem film viděla, každopádně vím jistě, že jsem byla naprosto pohlcena, uchvácena, zasažena, oslovena, sežvýkána, zmožena, odstavena, emocionálně, samozřejmě. Kombinace snových obrazů s tímto hudebním doprovodem vytvořila dojem naprosto jiného světa, lepšího světa, dokonalého světa. Epstein je génius. Ne nadarmo napsal knihu, která se jmenuje Poetika obrazů (ačkoliv nevím, jestli to tak náhodou nepojmenoval nějaký jeho editor dvacet let po jeho smrti) a je mimochodem taky skvělá. (05.12.2010)

Moje další zkušenost s němým filmem. Tenhle kousek bych asi hororem nenazval, ale je fakt, že atmosféru to má s patřičným hudebním doprovodem opravdu slušnou. Jiné verze jsem zatím neviděl. Touhle jsem začal a určitě dám minimálně ještě tu z roku 1960. Takže já se nebál, ale v kontextu doby to lidé asi vnímali jinak.60% (15.01.2019)

Proklatě působivé dílo. I po všech těch letech a přes rozmlsanost současnými technicky dokonalými filmy, je to děsivé, mrazivé, depresivní a působivé dokonale budovanou atmosférou. A to všechno dokáže Epstein jen a pouze obrazovými prostředky, do detailu propracovanou vizuální poetikou. Výborné. Současní mistři horroru by se od něj mohli mnohému naučit. Některé záběry jsou tak působivé, že bych je chtěl mít jako velké fotografie k pověšení zeď. (07.03.2013)

Posedlost malováním. 24. 8. 2013 na litoměřickém filmovém festivalu v hospodě U letního kina od 18 hodin premiéra doprovodné improvizační hudby na pomezí noiseu a freejazzu Jana Grunta (Malé dechové cvičení - http://www.youtube.com/watch?v=ZgmnIxbIx6c, Tři tenoři a kontrabas - http://www.youtube.com/watch?v=-KsLee93hHk) na saxofon a Vojtěch Petržilka (Flower Cover - http://www.youtube.com/watch?v=Eyg6go837cI) s tereminem. (10.08.2013)