Prepadnutie 13. okrsku

Uchazejici akcni film od Carpentera podtrzen jeho hudbou, klidne si jej pustim nekdy znova ale na 4* to nedosahuje i kdyz se nutkani snazi abych dal 4* stejne jako gang chtel dobyt policejni stanici. Ale ja pouziji vsechny prostredky abych odolal i kdyz mam rad beckove filmy tak tady mi neco chybi abych dal 4* (02.10.2011)

Chtělo to trošku rozvažování, ale nakonec jsem se rozhodl pro tu čtvrtou hvězdu. Co mě zdrželo? Chtěl jsem přijít na to, jestli vůbec, a když, tak proč se na 13. Okrsek chci podívat znovu. Odpověď na první část otázky zní ANO. Ta druhá část mohla spočívat ve zkratce politická nekorektnost, jenže to by nebylo zdaleka všechno, co Carpenter do Přepadení dostal. Především je tu poměrně nečekaný vývoj příběhu, nebo alespoň osudy některých postav, ze kterých si nelze nezapamatovat především sympatického vrahouna Napoleona Wilsona. Potom je tu (i přes nablble nejen nastříhané obléhání stanice) báječně dlouho chutnající hutná atmosféra doplněná mrazením v zádech, kdykoliv se na obrazovce objeví ta ústřední feťácká čtveřice v čele s blonďákem-smrťákem. Úprk tmou před neběhajícím zpodobněním zla pan režisér naplno rozbalil až v Halloweenu, ale i tady má svoje kouzlo. Přidáme si pár slušných hlášek a pak si uvědomíme, kdy že byl tenhle film natočen. A pak až přijde na řadu ta nejen politická nekorektnost. Postavení tichého kultu se rázem zdá zcela zasloužené. (23.11.2006)

Já nevím, co je thriller. Snažím se na to přijít. Sračky nové americké produkce mi to znemožňují. Jenom tak cítím, co to thriller byl. A v tomto případě mám skoro jistotu, že toto thriller byl. Myslím, že to Carpenter zvládl velmi dobře. Policejní stanice se ruší. Nikde nikdo. Jen mrtvoly. A kdo je vrah v cele? Spojenec? Nepřítel? Slušné Johne, pěkně jsi to vymyslel. (09.03.2013)

Carpenterův druhý film, je pro něho nejvíc stěžejní v jeho kariéře, zde se naučil pracovat s charaktery, vytvářet napětí a zároveň se naučil být nesmlouvavý. Nemluvě o tom že do hlavní role, obsadil afroameričana, což by dneska nešlo a pokuď by se to přeci jenom realizovalo, tak se to neobešlo bez rasistických a nenávistivých keců, které by začínali "Nejsem rasista, ale...". Carpenter v první polovině vytváří hororové dusno, kdy čtveřice šílenců projíždí městem a hledají svoji první oběť, kterou si záhy najdou a tak se v druhé polovině, může rozjet klasickou vybíjenou. A Carpenter tady poprvé použije svůj vzorec, který v budoucnu ještě několikrát zopakuje a to, "Uzavřít skupinu postav, do nějaké budovy a postavit proti nim nepřítele, který je nad rámec lidských sil" a právě v takových to filmech, je Carpenter nejsilnější. Absenci krve a velkého násilí, je zde šikovně maskováno a to tím, že je zde tma, ale vše je dobře nasvíceno, takže je velice dobře vidět, co se zrovna děje. A i ona hudba, co zde hraje, má jednoduché tóny a přesto jenom z té hudby, jde mráz po zádech, jako by se mělo něco z té černé a hluboké tmy, co obestírá policejní stanici, mělo vynořit něco víc, než jenom kriminálníci, ale to je zase jiný příběh. (31.01.2020)

Až (nikoli když) začnou i u nás gangy přepadat policejní stanice, tak se neohroženě přidám na stranu ... vítěze. To dá rozum, jsem přeci Čech a chci mít svůj klid. Ve filmu si však mé sympatie bez problémů získala trojice černý polda - vyrovnaná sekretářka - sympatický padouch, která se gangů nebojí a na tlumiče jejich zbraní nehledí. Má to spád, basová linka je vynikající a i o nějaký ten pocit bezmoci se přitom dá zakopnout. A já občas zakopávám rád. (27.02.2013)