Jeden den

Rok 1988. 15. července poprvé. Univerzita v Edinburghu. On je pohledný, ona jízlivá intelektuálka. On je prachatý děvkař, ona trochu snílek. On je bohém, ona má spisovatelský talent. Setkávají se na promoci. Mají si co říct. Vypijí lahev vína. Dexter jako správný gentleman doprovodí Emmu domů. A skončí s ní pod peřinou, ale jinak, než si zprvu představoval. Zdá se ovšem, že chtějí na své životní dráze úplně jiné věci. Nebo ne? A my tušíme, že okolo sebe budou kroužit pěknou řádku let. Jednou dole, podruhé nahoře. „Vždyť jsi složitej asi jako dvoudílný puzzle pro předškoláky!“ Od začátku svěží, milé a vtipné, jen mi kazilo dojem, že jsem si dal dvě a dvě dohromady a připomněl si jméno spisovatele Davida Nichollse. Tudíž jsem znal filmovou adaptaci a tušil rozuzlení. Nicméně seriálová forma dává prostor příběh lépe rozpracovat a více se s hrdiny sžít. Každá epizoda funguje jako časová schránka, která tak nějak zahrne podstatu konkrétního roku v jejich životech. A daří se to… Z detailů pochopíme, co se stalo, z náznaků vypozorujeme, co se asi bude dít. Pokaždé jde o milou půlhodinku, plnou sarkastického britského humoru, nostalgického vzpomínání, ale určitě ne nějakých hlubokých emocionálních příkopů a odkrývání zásadních životních pravd. Prostě fajn. Stejně jako dobové detaily, soundtrack a samozřejmě výborné herecké výkony Lea Woodalla a Ambiky Mod, navrch baví i vedlejší postavy (Sylvie, šprýmař Ian…). Celkově autentické, hořkosladké, nečernobílé. (28.03.2024)

Film jsem kdysi viděla, ale tohle je úplně jiná liga. Skvělé, rozpracované na poctivých 14 epizod. Ambika Mod je skvělá castingová trefa, líbí se mi, jak je svérázná, vtipná a zajímavě, neprvoplánově krásná. Výborný soundtrack, který mi zní v uších ještě teď. Zarezonovalo to se mnou mnohem více, než jsem předpokládala. Určitě se k tomu za čas znovu vrátím. (26.02.2024)

Je to více než dekáda, co jsem viděl film, který se základá na stejné knížce a v paměti mi neutkvěl natolik, abych si tím seriál mohl zkazit. Příběh seriálové Emmy a Dextera mě docela bavil a vlastně se nedívím těm, kteří jeho sledování zvládli na jeden zátah. Dávkování epizody na jeden den každého roku je skvělý nápad a zrychlení v závěru dává smysl. Leo Woodall a Ambika Mod mi k sobě dobře pasovali a líbí se mi, že nehrajou postavy, které je snadné si oblíbit. K oběma je třeba najít si cestu, ale tak těžké to zase není a přidává to body autenticitě. Závěr emotivní a slušně zpracovaný. Tuhle minisérii jsem si užil. (18.03.2024)

První dojem byl, že to bude tuctová romanťárna, ale po zkouknutí několika dílů to vzalo rychle za své. Protože ještě nikdy mi čas neutíkal tak rychle, jako u tohohle. No, je mi jasné, že to bylo něco víc, než jen věčné omílané téma vztahu scházení a rozcházení, mezi mužem a ženou. Bylo to svým způsobem hodně autentické, nefalšované, zkrátka extáze nadějí… (25.02.2024)

Nečekal jsem, že se Netflix někdy pustí do něčeho pořádného, natož do adaptace románové předlohy Jeden den od Davida Nichollse, kterou jsem si musel přečíst už v r. 2011, kdy vyšla filmová verze, kterou mám mj. také moc rád. A i když je trochu pozměněná, drží se stále hlavní dějové linie. Ale toto mne odrovnalo natolik, že jsem si to musel pustit po shlédnutí znovu...a znovu. Emoce a zase jen emoce, to se tomuto seriálu skutečně povedlo a jsem za to moc rád, protože ne každý to zvládá a umí. Hlavně v posledních třech dílech, převážně v posledním. Z hereckého dua jsem se z počátku traileru dost zalekl, ostatně předčilo všechna očekávání, hlavně Leo Woodall (podoba Michaela Pitta neuvěřitelná), který přesvědčil, že umí hrát na výbornou a konec táhl prakticky právě on. Věřil jsem jim všechno, je to víc živý než film. Zamiloval jsem si to, i ten hudební podkres. (20.02.2024)