Ako krtko k nohaviciam prišiel

Dobrá, já to beru, že když se Zdeněk Miller sjel sovětskými burskými oříšky s prošlou záruční lhůtou, tak na něj zvířata ze zdejších luhů a hájů mluvila lidskou řečí, ale o tom snad nemusel točit pohádku se sovětsky uvědomělým krtkem. Viděl vůbec Zdenda někdy to zvíře jak vypadá?! Vždyť není ani trochu roztomilé, je slepé, zahrádkáři jej nenávidí. Nevidím jediný důvod, proč by si krtka měly oblíbit děti. Samotná podstata téhle komunistické cenzuře uniklé zhůvěřilosti je naprosto zcestná. K čemu zvíře žijící pod zemí potřebuje kalhotky. Kalhotky pana Pamperse zřejmě potřeboval sám autor, který naprosto přeskočil fakt, že není dobré za hluboké totality točit film, v němž převládá modrá. Aha, proč asi ty kalhotky byly modré?! Ha, ta svině černá chtěl pláchnout! Modrá značila oceán, takže vybranou destinací byl kapitalistický ráj za Velkou louží. Pak je jasné, proč si autor vybral z fauny zrovna krtka. Ten přece dělá chodbičky, tak by se postupně pod zemí podhrabal až za "kopečky". Od Millera to byla "levárna". Takovou důvěru v něj strana vkládala, místo toho si hřála hada na prsou, respektive krtka. Nic na tom nemění fakt, že později autor sofistikovaně tíhl k pornu, viz Krtek a lízátko. Krtek toužící po kalhotkách je nadmíru stupidní krávovina, v níž se práce, pokrokovost a dělnická třída oslavuje prostřednictvím němého tvorstva, které zde paradoxně promlouvá lidskou řečí. Chudáci děti z toho musely být úplně zblblé. Naprostá zrůdnost na poli tzv. pohádek. 0% (03.02.2016)

Jako kluk jsem měl vždycky problémy s tím, že jsem měl v kapsách příliš mnoho věcí (a to tam kolikrát nebyl kapesník) a otázka kapes a módy mě trápí doteď, protože mít mobil, peněženku s doklady a klíče v jedněch kalhotách se vždycky na kapsách podepíše. Velice naučné, doteď si pamatuji technické zpracování lnu, zajímalo by mě, co si děti odnáší za poučení z Pokémonů a podobných krávovin. (11.03.2012)

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)

Myslím, že Nejstarší díl krtečka (krtek ještě ve vývoji) takže nebyl až tak roztomilý, ale tímto dílem odstartovala večerníčkovská mánie s názvem Krtek Krteček je symbol mého dětství, ať jsem se na něj podíval v televizi, ať jsem si ho prohlížel v knížkách, a nebo ať jsem se s ním bavil s kamarády ve školce.. Kouzelný krtek, takřka bez chyby.. 95% (29.01.2012)

Popis výrobního procesu, dalo by se říct ... A je překrásný! Hned v prvních 50 vteřinách se na rozkvetlé louce objeví asi 20 kvetoucích rostlin. Jsou vyobrazeny tak věrně, že se dají rozpoznat (koukol, jitrocel kopinatý, zvonek luční, řebříček, vlčí mák, smetanka lékařská, kapraď samec, jahodník, sedmíkrásky, netřesk, mařinka vonná, třezalka tečkovaná). Ponechme stranou, že v tomto složení by na louce nikdy současně kvést nemohly, jako pozadí jsou úžasné. Pod borovicí vykukují mochomůrky červené, mezi borůvkami se krčí václavky. Také plejáda zvířátek je pozoruhodná. Krtek má ještě ocásek a není tak stylizovaný jako v pozdějších letech, je tu myška, co se pohybuje a skutečně vypadá jako myš, krásná babočka kopřivová, rak, hlemýžď, poměrně vzácný rákosník tamariškový (na rozdíl od rákosníka obecného je krásně vybarvený s typickým proužkem přes oko), len napadly broučci a housenka (dle zbarevní také babočka kopřivová), včelka, skokan zelený, který nechodí po dvou, ale skáče, jak se na žábu sluší a patří, komár, který je sice stylizovaný, ale má svůj charakteristický bzukot, čáp, ježek, tři křižáci obecní soukají len, armáda čtyřnohých mravenců se osvědčí jako tkalci, sameček roháče stříhá nit, čmelák troubí na kvítek, druhý hraje na list jako na basu, cvček na housličky. Závěrečné zveršované shrnutí jsme si s dětmi přeříkávaly na procházkách. Takto má vypadat animovaný film pro děti - nešizený s dobrým scénářem, profesionálně nadabovaný s podmanivou hudbou. (18.04.2014)