Ako krtko k nohaviciam prišiel

Úplne prvá časť krtka a jeho príbehov je zaujímavá v tom, že v nej krtko zrozumiteľne hovorí (v češtine:), takže to nie je iba to internacionálne "júúú", či "hele, hele"... :o)) Ale ináč je to veľmi krásna rozprávka o tom, ako si s pomocou rozličných zvieratiek v lese dokáže krtko ušiť modré nohavice s veľkými vreckami, aby v nich mohol nosiť všetky tie vecičky, ktoré nájde... (13.06.2005)

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)

Přestože tato roztomilá ukázka manufakturní výroby může svým názvem evokovat laickému diváku název náhodného německého filmu pro dospělé s negrem v hlavní roli jde naopak o oscarový film našich nejmladších generací. Jako osoba s velikými znalostmi v oboru literatury si sice lehce rýpnu, že kniha je o mnoho lepší, nejde však o nějaký výrazný přešlap jako třeba v případě podobných klasik jako Obraz Doriana Graye či různých adaptací Bídníků, kde mnohdy film nedosahuje kvalit psaného textu, zde to ale nehrozí a stejně jako kniha, tak i její animovaná adaptace patří do Spielbergova nebe :D (28.01.2019)

Jako kluk jsem měl vždycky problémy s tím, že jsem měl v kapsách příliš mnoho věcí (a to tam kolikrát nebyl kapesník) a otázka kapes a módy mě trápí doteď, protože mít mobil, peněženku s doklady a klíče v jedněch kalhotách se vždycky na kapsách podepíše. Velice naučné, doteď si pamatuji technické zpracování lnu, zajímalo by mě, co si děti odnáší za poučení z Pokémonů a podobných krávovin. (11.03.2012)

Tohle je úplně jiný Krteček, než ten, kterého si pod tímto označením představuji já. Je úplně jinak kreslený, má ocásek a je namluvený. Tento snímek je typický pro českný animovaný film té doby. Po technické stránce je jistě na vysoké úrovni, příběh je milý, dabing kvalitní. Avšak zlatá éra Krtka pro mě začíná až dílem Krtek a autíčko. Avšak jedná se o povinný předstupeň, kterým prošla spousta kreslených postaviček, která časem zkultovněla. (12.01.2009)