Znovuzrození

Prvky sci-fi a tajemna jsou využity hlavně ze začátku příběhu. Vše začíná tím, že Arthur Hamilton dostane lísteček s adresou a později mu volná kamarád Charlie Evans, ale to se zdá být nemožné, protože by měl být mrtvý. Hamiltonovi to nedá a rozhodne se následovat instrukce, které od kamaráda dostal. Dostává se do firmy, kde mu je nabídnuta velice zvláštní věc... Úvodních 45 minut a závěr jsou z celého filmu to nejlepší. (07.07.2012)

Veľmi originálny nápad, ktorý sľuboval prepracovanejší scenár a podľa mňa aj iný typ spracovania. Frankenheimer to trochu prestrelil s tým artovým chladným vizuálom a nedokázal ma do svojho scifi sveta emocionálne vtiahnuť, ako sa mu to podarilo jeho inými filmami. Film si už príliš nepamätám, takúto ťažkú látku asi treba vidieť viac krát a možno potom pozmením názor. Zatiaľ ale iba za tri vychladnuté artové hviezdy. (27.06.2012)

Už od úvodních titulků je jasné, že tohle bude jeden z těch těžkotonážně podivných filmů. Výkon Rocka Hudsona je super a je zajímavé, jak se tam střídá nálada a prostředí. Od sci-fi nálady ze začátku, přes pohanskou veselici alá Wicker man (fakt jsem měl chuť se sebrat a jít na vinobraní) po bohémskou party a vše spěje k cynickému konci. Paranoidní atmosféra je ale přítomná neustále. (15.04.2012)

Úžasné titulky, ač černobílé tak dobově psychedelické s monumentální varhaní hudbou, kterou podporují nervní smyčce - velice depresivní účinek předznamenává film, který sám často vypadá jako zážitek špatného tripu. Ač je film směsicí sci-fi a psychologického dramatu, je v jeho základech staré vyprávění o upsání vlastní duše Ďáblu výměnou za pozemské blaho, za nový život, za falešný ráj. Jen v roli Ďábla je odosobněná korporace. Ale na tom vinobraní by našinec účast bral. Dodatek 30. 10. 2013 - Soundtrack je celý skvělý, obstojí i bez filmu a působí velmi barokně. (28.10.2013)

Presne, ako som sa intenzívne nechával unášať na atmosfére The Manchurian Candidate z roku 1962, práve od Johna Frankenheimera, kde bol dôraz kladený na maximálny účinok desu, tak to isté platí aj pre tento počin s Rockom Hudsonom v hlavnej úlohe, kde sa čudujem, čo ho presvedčilo ísť do tohoto projektu, ktorý na mňa pôsobil tak duševne nevyrovnane, že mal som problémy pri niektorých scénach sa jednoducho na to celé vykašlať. Pomerne silné scény, sprevádza určitá kontroverzia ( za všetko vraví scéna zo suda, či záverečná, posledná ... ), ktorá vo mne vzbudzovala otázniky preto, ako po celý čas pracuje scenár, ktorý si dovolí urobiť hocičo a herci sú toho doprovodom, ktorí ma úprimne desili, čo Rock je v tom zainteresovaný až tak, že by rád začal opäť znovu, ale ... V dnešnej dobe nie sú účinky také, ktoré by diváka zrazili k zemi, ale ja som sa dobrovoľne odhodlal podstúpiť toto riziko, ktoré mňa osobne vydesili, až to nie je pekné, lebo tá atmosféra a kamera Wong Howa, je dokonalá v zachytení strachu a hrôzy, ktorá funguje v tomto prípade tak, ako som chcel, čo povyšujem toto Frankenheimerovo temné dielo k povinným skúškam napätia, že niekedy samotný majster Alfred Hitchcock by sa červenal a prikývol by na výborne odvedenú prácu !!!! (01.06.2014)