Hazardný hráč

25 let před tím, než Marty natočil svůj snímek The colour of money, si Paul Newman vystřihl roli samotného biliárového krále Eddieho Felsena. Při vší úctě k velkému Martymu, tento snímek Roberta Rossena je o třídu výš. Největší zásluhu na tom bezesporu má představitel hlavní mužské role Paul Newman, černobílá kamera a samotná ATMOSFÉRA zakouřených heren. Kapitolou samou pro sebe je potom PAUL NEWMAN. Tohle je přesně ta poloha, která mu seděla nejvíce a pro kterou já ho mám tak rád a obdivuju ho. Ještě zářivější ukázkou jeho nesporného talentu bylo potom toto: http://www.csfd.cz/film/9831-nekdo-tam-nahore-me-ma-rad/ Jedním slovem FRAJER s velkým F. Je jasné, že logickým vyústěním bylo potom toto: http://www.csfd.cz/film/7827-frajer-luke/ . Kdo jiný než ON, by se měl zhostit této role!! Co říci závěrem: The hustler není " obyčejným sportovním snímkem ", nýbrž hlubokou sondou do psychologie jednotlivých charakterů postav ( zejména potom té Eddieho Felsena ) a nutno podotknout, že opravdu zdařilou. Potěší i netradiční romantická linie ( Newman - Lurie ) , která spěje pomalu, ale za to neodvratně ke svému tragickému konci. p.s. skutečné znalce boxu, či " Martyho a De Nirova " snímku Raging bull, potěší role bamana v podobě Jakea LaMotty. p.p.s. promiňte, nejsem opilá, jenom kulhám :o) Tohle si budu muset zapamatovat. Mám silný pocit, že by se mi to mohlo ( jednou ) hodit :o) Taky bych mohl ale dostat facku, že Ing. Králíku :o) 90% (27.10.2010)

Při sledování Paula Newmana hrajícího pyramidu se mi obnovily vzpomínky na moje léta, kdy jsem se u kulečníkového stolu cítil úplně stejně, jako on, když porážel Minnesotu. Nicméně s každým dalším pivem hrdinství bylo vyšší a výhry méně častější. Tudíž vlastně nemám co vytknout. Film, jak ze života, jen s trochu obšírnějším příběhem, který zde není podstatný. Lepší filmově zpracovaná partie kulečníku pravděpodobně neexistuje. (20.01.2019)

Tohle je přesně film, po kterém bych rád strávil zbytek směny u toho velkého kulečníkového stolu, co tu máme. Paul Newman je prostě frajer, který se pro takovéhle role narodil. Ledabyle proplouvá svou hrou a i přes pomalejší tempo a poměrně dlouhou časovou stopu ani chvilku nenudí. Což mě mile překvapilo. Cigárko, whisky a pěkná ženská k tomu neodmyslitelně patří. Na jeho kulečníkové hry je radost se dívat. A určitě budu muset kouknou i na volné pokračování. Když to alespoň trochu zavání sportem, v jakékoliv podobě, tak nemůžu odolat. (22.02.2013)

Jóóó, zrádná kulébrová poezie v permanentně zahuleným doupěti, kde smrdí chlast a v poledne to tam vypadá úplně stejně jako v deset večer. A uprostřed toho náladovej frajer, co má rád kulec i prachy, ale ze všeho nejvíc pocit být nejlepší. V jednu chvíli mu fandíte jak o život a za pár minut si říkáte, proč to ten vůl sakra dělá. Když tuhle roli správně obsadíte, můžete kolem toho zvláštního týpka postavit setsakra dobrý film. A Paul Newman tyhle ambivalentní persony uměl vskutku precizně. Ta sladká tečka na konci pak doslova hořkne na jazyku, když si člověk uvědomí, kolik toho musel tenhle nevyzpytatelný "Král tága" ztratit, aby nakonec našel sám sebe. (20.04.2011)

Život je jako bonboniéra… a taky jako jiné slovo na „b“ – biliár. Někdy máte věc pevně ve svých rukou, ale stačí jeden špatný šťouch a z aktivního hráče se stáváte bezmocným pozorovatelem. Vaše (ne)štěstí je rázem v cizích rukou. Občas nezbývá, než se naučit jinou hru. Nebo jinak hrát. Hazardní hráč se po svižné, i když přes půl hodiny dlouhé hře mění v táhlé psychologické drama. Ze změny tempa i celkové nálady je zřejmé, že Eddie těžce narazil. Jeho nehorázně vysoké sebevědomí spadlo na úroveň sebepodceňující se Sarah. Díky prohře ve hře zabodoval v milostném vztahu. Neznamená to pro něj, že by již víckrát nevzal tágo do ruky, naopak – získal novou motivaci. Excelentní Paul Newman mi stylem herectví připomněl Marlona Branda o deset let dříve v Tramvaji do stanice Touha (method acting v plné parádě). Zásadní rozdíl tkví v povahách jejich postav. Eddie není beznadějný hajzl, jenom tulák, který se zastavil na místě. Žil pro výhru, ale teď schytává jednu ránu za druhou. Buď se naučí snášet porážku, nebo bude navěky poraženým. Jeho počínání je místy filmově nevěrohodné, ale gró věci díky němu v závěru každého praští mezi oči. O změně, o tom, kdo je vítěz a kdo poražený, není pochyb. K nesmrtelnosti této černobílé klasiky svým barvitým výkonem přispěl také George C. Scott, z něhož vyzařuje stejná arogance jako z generála Turgidsona v Dr. Divnoláskovi, ale pod slupkou ze silných slov tentokrát tušíte slabošské jádro. Minimem akce a maximem dialogů dává Hazardní hráč jasně najevo, že je hereckým filmem. Proto mne překvapuje, jaké oblibě se dodnes těší. Největší dozajista ne mezi těmi, kdo slepě holdují hazardu, ale těmi, kdo mají biliár rádi, protože stejně jako Eddie pochopili. 75% Zajímavý komentář: Shaqualyck (28.05.2011)