Vyzvání k souboji

To bol riadne debilný nápad obsadiť do hlavnej role Glenna aj s jeho sedemdesiatkovým hippi-három. Absolútne sa svojím zjavom i charizmou na rolu nehodí. Ešteže to nad vodou držali jeho japonskí kolegovia na čele s Mifunem (bohužiaľ pre neho, ako Japonca ho do lepších amerických filmov asi nebolo možné dostať). Príbeh v štýle Posledného samuraja, aj keď veľmi zrýchlene a oveľa horšie spracované, síce neoslnil, ale kedže akčných súbojov, v podstate dobrých súbojov, bolo relatívne dosť, celé dokopy to určite nenudilo. Napr. záverečný súboj v kanceláriách bol celkom originálny. (11.08.2016)

Challenge mi posloužil nejen pro ukázku Frankenheimerových béčkových kořenů, ale také pro styl hodnocení zdejších uživatelů. Než film začal (na jedné televizní stanici v pozdních hodinách), snímek neměl ani 20 hodnocení při 77%. Po 10 minutách tu bylo 21 hodnocení. Po hodině a 20ceti minutách tu bylo 25 hodnocení včetně 1* Radka99 (dokoukals?:))) a po konci filmu 32h. s průměrem 71%. Den po odvysílání 76 hodnocení a 63%... Musím říct, že 5* hodnocení tu byly v podstatě dřív, než film začal a naopak nízká hodnocení jako by přicházela během filmu:). Docela sranda, ale nic to nemění na béčkovosti, hlouposti a snaze obdivovat tradiční japonsko, které přeci je lepší a má větší význam než japonsko nové, přetechnizované. Naivita do poslední minuty s pár hlavami oddělenými od těl... PS: vtipné vzpomínky ve stylu Scott Gleen v hotelu kouká na film s (podle hlasu) Toshiro Mifunem vcelku potěšili:) (11.10.2009)

Akční béčko, které chce být moderní variací na samurajskou klasiku Yojimbo. Zápletka je dost podobná. Je tu i Toširó Mifune v roli samurajského mentora. Zatímco Sergio Leone ve své westernové verzi Yojimba „Pro hrst dolarů“ vyměnil původní samuraje za kovboje a Walter Hill ve své gangsterské verzi „Poslední zůstává“ zase za gangstery, tak tady někteří samurajové „přežili“ až do dneška a stále udržují svoje tradice. Proměna zpočátku ignorantského boxera (Scott Glenn) v oldschoolového samuraje, který se řídí morálním kodexem Bušidó, je ale naprosto neuvěřitelná. Film nicméně nabídne solidní akční scény, které oslní nejen díky Frankenheimerovu osobitému vizuálnímu stylu, ale i díky solidní choreografii boje na blízko tehdy ještě neznámého Stevena Seagala. Finální scéna připomíná přehnanou závěrečnou "one-man-army" řežbu v pozdějším Komandu (s tím rozdílem, že zde si Mifune vystačí s pouhým samurajským mečem proti samopalům). The Challenge ovšem na rozdíl od Komanda chybí sebemenší nadhled a nerealistické akce servíruje se suchou vážností. Ale i tak to má něco do sebe. (20.04.2017)

Existují filmy, které i po mnoha letech přes svou nespornou naivitu dokážou silně zaujmout, mají jiskru, disponují zábavným nebo napínavým dějem a charismatickým hrdinou, ale „Vyzvání k souboji“ k nim rozhodně nepatří. Myslím, že v době svého vzniku snímek nějaký potenciál měl, ale z dnešního pohledu se jedná o snadno zapomenutelný příběh s téměř nulovou atmosférou, který navzdory celkem svižnému ději nudí a chvílemi působí spíš jako nechtěná parodie. (11.10.2009)

Stokrát ohraný děj o boji tradičního a tedy dobrého japonského bojového umění a zlých bijců s moderními střelnými zbraněmi. Určitě byste neuhodli, že se bojuje o samurajské meče:-O Zatímco Edward Zwick v Posledním samurajovi se obdobného konfliktu zhostil spolu s Tomem Cruisem náramně a se ctí, John Frankenheimer zde jako režisér neprokázal žádnou invenci a přes účast slavného Kurosawova samuraje Toshirô Mifuneho v hlavní roli spáchal něco jako filmové harakiri. Bohužel. Trailer: Nenalezen. (11.10.2009)