Dívka a moře

Jestli se těšíte na nějaký strhující polodokument "based on true story" o dobrodružné plavbě kolem Země, plný existenciálně silných momentů a koncipovaný coby hluboká sonda do hrdinčiny duše, tak tuhle sračku okamžitě smažte a zapomeňte na ni. Plavba v ní se totiž odehrává jen pohybem animované čáry po mapě a zhruba devadesát procent děje spočívá v Jessičině telefonování si s rodiči a sourozenci, nebo s "trenérem" Curtisem. A do toho se občas vrzne  záběr z paluby, ve kterém Jessica řádí na netu, tancuje, zpívá si, holí si nohy, nebo má v lepším případě depku. Zdaleka nejzajímavější pasáž z celého filmu je pak závěrečných pár desítek sekund autentických záběrů z oné skutečné plavby, ale myslím, že ani skutečná Jessica by mě příliš nenadchla, extrovertní náctileté dyslektické blondýny se zálibou v růžové barvě mi zkrátka nijak neimponují, ani kdyby přistály na Měsíci. Zvlášť když ze všeho nejvíc působí jako povrchní duchoprázdné komerční influencerky a nikoliv jako námořnice. (06.02.2023)

Neznalý výsledku plavby mladé australanky, užil jsme si film nad očekávání. To, co se mnou tvůrci v závěru dělali, se nezažívá každý den. Dokonce si i myslím, že byl překonán pocit z Dokonalé bouře při potopení lodi. Herecké obsazení bylo moc fajn a jak jsme zde zahlédl, ano, oproti originálu se na krásu kapitánky tlačilo možná až moc. Ale mému oku to rozhodně nevadilo. (15.02.2023)

Jakékoliv připomenutí výjimečného výkonu je vždy vítané, otázkou ale zůstává JAK je to učiněno. Nažehlená a rádoby jímavá podívaná vlastně neodhaluje nic ze zákulisí plavby, třeba rozhodně nutnou fyzickou přípravu, práci na lodi, jednání s těmi, kdo pomohli plavbu realizovat. Místo toho je tu spousta sice do současné doby zapadající, ale celkem postradatelné vaty. Také se připojuji k názoru, jenž velice výstižně prezentoval JASON_X s dodatkem, že pokud chcete zjistit něco o skutečném hrdinovi, jenž se skutečně mohl spolehnout jen a jen na dno pod svýma nohama, vyhledejte si jméno Joshua Slocum a položte si otázku, proč místo růžového hávu nesáhl někdo po této látce. Znovu opakuji, že tím nijak nesnižuji výkon Jessicy Watson - jenom má více štěstí na moderní technologie, mediální pozornost, zkrátka dobu... (14.03.2023)

Svetoznámy príbeh 16-ročnej hrdinky menom Jessica Watson, ktorej sa podarilo oboplávať Zem - a to úplne samej, počas 210 dní. Hoci to bolo svojim spôsobom kontroverzné, napokon malo všetko šťastný koniec a Jessica sa dočkala celosvetového uznania. Pre rodičov, aj jej mentora, to muselo byť doslova na nervy, obzvlášť, keď nastali rôzne komplikácie či búrky. Film bol natočený celkom pôsobivo a mal svoju atmosféru. Som rád, že tu boli vykreslené nielen hrdinské a optimistické fázy Jessicinej plavby, ale boli tu aj jej krízy, pochybnosti a depresie. No aj tak sa mi to celé zdalo také príliš easy, a aj tie scény s novinármi pred Jessicinim domom boli podivné. Najviac sa mi však nepáčilo to extrémne zobrazenie potopenia jachty pri tsunami vlnách, a následnom pokračovaní v plavbe "akoby nič". Nechce sa mi veriť, že by to tá malá jachtička Pink prežila... (03.03.2023)

Každý to v sobě máme. Ať už to nazýváme cílem nebo snem. Každý za tím jdeme. Někdo chce uběhnout dávku km, jiný zhubnout 30kg a pak jsou tu ti, kteří vidí dál a chtějí třeba obeplout svět. Schválně ještě nepůjdu na google, zjistit si rozdíly ve filmu a v skutečném příběhu.  Má to svůj důvod. Tak jako vlny v oceánu házely lodí, tak já byl emočně na horské dráze. Film pracuje se vším co od podobného vyprávění čekáte. Vzlety, pády tlačení na tuhle a pak jinou emoci. Že jste to už 100x viděli?  Jenže tady se to povedlo. Tvůrci dokázaly napínat, dojmout, navodit nudu, kterou nahradí pocit zoufalství a nakonec vaše fandění letí k rozbouřenému nebi. K tomu dokázaly přikotvit emoce vedlejších postav. Ukázka toho, jak vaše rozhodnutí ovlivní vaše blízké na mě zafungovala dokonale. A to ve všech fázích vývoje. Film na doporučení milé dámy a 78 procent. (09.12.2023)