Prozřetelnost

Poprvé jsem tenhle film viděla v původním znění bez titulků a ani náznakem jsem nepochopila, o čem to bylo, a v paměti mi zůstal jen ten sexy fotbalista. Napodruhé už jsem měla větší štěstí – simultánní překlad v Ponrepu. A málem jsem nepřežila to nečekané blaho, ten pocit postupného ožírání a ranního vystřízlivění s ježečkem. Rozkládající se spisovatel do sebe lije litry vína a účtuje se svými blízkými i sám se sebou v předsmrtném románu plném skleniček, teroristů, ukrutných dialogů („I've got an erection.“ „Oh, wanna do something about it?“ „It's not mine!“) a pomalých sanitek. Smrt je zatraceně zábavná záležitost. (23.01.2007)

Cliveuv zapas s pribehem lze jiste ciat jako prostredek k naplneni touhy umirajiciho po nejake vyssi instanci, kterou zminuje v zaveru. Je to film o umirani a pocitu viny. O etice, sexualite apod.Sfilmovany proud myslenek spisovatele. Stary muz se sklenkou vina sedi pred svojim pomyslnym loutkovym divadylkem a hraje hry o sve bezmocnosti. (06.05.2022)

Ani na chvíli nenudící cynicky vtipná hříčka, jejímiž hlavními klady jsou především dokonalí herci, úžasný scénář, ale hlavně absence jakéhokoli "nemůžu, nejde, nehodilo by se" ze strany režiséra - jak vizuálně, tak obsahově. A také dokonale ladící hudba. Resnais mě začíná zajímat čím dál tím víc. A přestože si pěti * nejsem jistá úplně stoprocentně, dát jen čtyři bych považovala skoro za neslušnost... Krásný filmový zážitek! (23.01.2007)

Kultovní film na filmové vědě FF UK. :o) - Jinak pozoruhodný "pozdní" Resnais. Prozřetelnost je především hereckým koncertem všech zúčasněných, v čele s Johnem Gielgudem, disponujícím rafinovaným, provokujícím scénářem a nápaditou režií. Což jsou samozřejmě celkem nic neříkající věty, nicméně tento film (jako jiná režisérova díla) je obtížné popsat na několika řádcích. Třeba vidět. (22.11.2006)

Hodně "jiný" film. Kdysi jsem na to vzal s nadšením do Ponrepa jakéhosi libového pražského trendy buzika a dodnes se směju jeho šoku a brzkému úprku. Nicméně je Prozřetelnost přes všechnu "chytrost" a "cynismus" taky film, u jehož sledování se, podobně jako třeba u Buňuelovy Mléčné dráhy, přistihávám u toho, že mě z trochu nuceného úsměvu a od toho všeho fandění tvůrci bolí mimické svaly... (22.05.2012)