Ohnivé vozy

Na tenhle film jsem se hodně těšil a měl jsem od něj nemalá očekávání. Bohužel však musím, ač nerad, konstatovat, že realita za očekáváními trochu zaostala. Film Ohnivé vozy má totiž v mých očích jednu zásadní chybu, díky které jsem si ho nevychutnal tak, jak bych měl. A tou chybou příliš velké množství hlavních postav. Já se prostě v těch britských běžcích neorientoval a měl jsem problém určit, kdo je kdo, a to je bohužel vada u filmu dosti podstatná, a ještě více to vadí u dvouhodinového filmu. Naštěstí však to je opravdu jen jediná chyba, jinak se jedná o vpravdě kvalitně zfilmovaný příběh o skutečných sportovcích, kteří snili o zisku olympijské medaile a podřídili tomu velmi mnoho. Tenhle film totiž svou nepopiratelnou kvalitu má, příběh je podaný velmi dobře, takže kdyby to tvůrci zkrouhli o dvě tři postavy a nechali tam jen Erica a Harolda (myšleno ze sportovců), bylo by to ideální. Kromě kvalitně zpracovaného příběhu je dalším kladem výtečně zvládnuté prostředí, opravdu jako bych se ocitl ve 20. letech minulého století. Kostýmy, kulisy, exteriéry, to vše bylo zvládnuto naprosto na jedničku. Pochválit je třeba také herecké výkony, které byly bezesporu velmi kvalitní a které také mají podíl na kvalitě filmu. A na závěr musím vyzdvihnout nadpozemsky krásnou hudbu (ano, tento termín zde už použila Galdriel a já bych to nenapsal lépe), která je prostě neskonale krásná. Navíc tato hudba se pak stala součástí mnoha jiných filmů (většinou je použita při filmových scénách, když někdo někam s radostí běží a nakonec se to zvrtne, např. je tato hudba použita ve filmu Bláznivá dovolená, když Clark Griswold běží nadšeně s celou rodinou do Wollyworldu a ten je zavřený, nebo jsem tuto hudbu zaregistroval i ve filmu Madagaskar, když se na pláži běží přivítat lev Alex se zebrou Martym, aby pak nakonec Marty před Alexem začal zdrhat, ale těch filmů bude určitě více) a já jsem rád, že už konečně vím, ve kterém filmu zazněla poprvé. Takže když to tak sesumíruji, nebýt té podstatné vady s mnoha postavami, bylo by to maximální hodnocení, takhle musím jednu hvězdu ubrat, ale i tak jsou to krásné čtyři hvězdy. Ale že by si tento film zasloužil Oscara za nejlepší film, o tom přesvědčený nejsem. Ostatní Oscary však tenhle film získal zcela poprávu, obzvláště tedy neocenit tu úžasnou hudbu by byl hřích. (27.01.2010)

Biograficke drama vrcholici na olympijskych hrach 1924 v Parizi, kde se maji mimo jine utkat sprinteri. Jednim z nich je Eric verici, ze jeho bezecke schopnosti jsou darem od boha a na olympiade ma nejlepsi prilezitost oslavit boha vytezstvim. Jeho sokem je anglicky zid, ktery chce vsem dokazat, ze odlisna vira jej necinni nikym menecenym. Osobni problemy a strasti v prubehu priprav jsou nakonec prekonany a ve finale se divaci dockaji krasnych a cestnych zavodu, jak by tomu pokazde melo byt. Pribeh je okorenen krasnym hudebnim podkresem od Vangelise. 60% (26.10.2007)

Napínavý čtyřoscarový příběh souboje a osudů dvou nejlepších britských běžců roku 1924 - sveřepého abiciózního Žida a studenta na Cambridge Abrahamse a létajícího Skota a zbožného misionáře Liddela - před a na olympiádě v Paříži. Silné osobnosti se silnou vůlí které se nedaly ovlivnit svým okolím. Vše suverénně režírované a s krásnou hudbou od Vangelise. Trailer: http://www.csfd.cz/film/12881-ohnive-vozy-chariots-of-fire/videa/ (30.01.2010)

Nezastírám, že to má pár zajímavých momentů (většinou ve spojitosti s hudbou), ale ty rozhodně nezachrání tento zmateně, nepřehledně zrežírovaný film s nevýraznými charaktery.Kromě parádní Vangelisovi hudby bych mohl vyzdvihnout snad jenom dobovou atmosféru, která se mi docela líbila. A to je málo - jestli tohle není nejhorší oskarový film co jsem viděl, tak bude tuto příčku minimálně atakovat. (12.06.2010)

Ak dostal tento športový film cenu akadémie, tak potom je v mojich očiach ešte veľa oscarových filmov so športovou tematikou. Príbehy športovcov alebo tímov ma vždy dokázali zaujať, tento však vo mne až tak záujem nevzbudil. Počas veľkého množstva závodov a pretekov som zaznamenal jediný, pri ktorý ma upútal ako ozajstný pretek a pri ktorom som držal palce. A vôbec to neboli tie vrcholné, záverečné. Životopisná cesta pretekárov si tiež nerozložila sily aby utiahla moju pozornosť na oboch aktérov, takže z tohto žánru len mierny nadpriemer. 65%. (11.03.2008)