Případ Platfus

Úžasné, "nesvěrákovské" až skoro "hubačovské". Nádherná čeština, skvělé vybroušené dialogy. Svěrák nejvíce dramatický, co jsem kdy viděl. Možná bych to trochu zkrátil, tak dlouhá metráž trochu "usedává", ale myslím, že tohle by mohlo patřit mezi deset nejlepších televizních inscenací 80.let. Trochu mě děsily ty dekorace na kavkách a to, že advokátní kancelář je ještě výš, než vysoké paneláky na sídlišti, ale to jen tak, abych si mohl píchnout. Autorsky, režijně i herecky velice kvalitní inscenace. (26.08.2011)

Brodského postava mi velmi připomínala jeho roli ve filmu "Mapa zámořských objevů", také učitel - dobrák - problémy se žáky...Ze začátku jsem si až říkal, jestli se nejedná o pokračování.  Asi v každé třídě se našel nějaký takový grázl, který dokázal zneužívat dobráckého přístupu svých učitelů, a do budoucna se to také asi nezmění. Za celý film se v podstatě nehneme ze soudní síně, což ale vůbec nevadí, protože na atmosféře to nijak neubírá. Je to taková zajímavá sonda do morálky společnosti 80. let, otázkou je, co tím asi chtěli soudruzi tehdá říct? Že by se v socialistické mládeži vyskytovali nějaké pochybné existence? No to snad ne?! (20.07.2021)

Navzdory tomu, že ústřední postavou příběhu je učitel, tedy postava pro Svěrákovu tvorbu typická, mi přišlo, že film jako takový příliš "svěrákovský" není. Spíše jsem měl pocit, jako bych sledoval živý přenos ze soudní síně, bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává. Vše působí naprosto přirozeně, autenticky. Nakonec i ten rozsudek ničím nevybočuje z běžné praxe. Vlastně jde "jen" o jeden z mnoha důkazů toho, že právo a spravedlnost jsou dvě naprosto rozdílné kategorie. (12.12.2014)

No, zase tak kvalitní podívaná to nebyla, ale na slušné 4* to je. Divák fandí profesorovi ve výborném podání Vlastimila Brodského, zírá na krapet vyšinutou právničku Zuzany Bydžovské a přemýšlí, jak by se zachoval na místě svědků Jaromíra Hanzlíka a Martina Zounara (popř. by rád nakopal do řitě ctěný soud a fracka s jeho otcem). Takže takové nenudící morální zamyšlení. Jen ten žánr "komedie" mi příjde trochu zcestný; kromě černohumorného oznámení o první zkušenosti u soudu jak žalovaného, tak obhájkyně, jsem nenašel nic čemu by se dalo zasmát. (23.06.2011)

Az do tohoto vikendu mi tato inscenace zustavala utajena, vcera jsem ji dokoukal. Jako pravnik mam velmi rad soudni dramata ci sceny ze soudu, a jde-li navic o ceske dilo, velmi rad prubeh sporu sleduju i po te profesni strance. Trestni rad se totiz v nekterych smerech za ta leta prilis nezmenil. Musim konstatovat, ze u tohoto dila jsem se po delsi dobe nedrzel za hlavu. Nejake chyby tam sice byly, ale spise je vnimam jako nutny ustupek pro stravitelnost filmu laickym divakem, nikoliv jako totalni selhani odborneho poradce (ze spani me po teto strance uz nejaky cas budi 6. dil Sanitky 2). Samozrejme najdeme i par reci o socialisticke moralce, ale to je vzhledem k roku vzniku jen dalsi nutne zlo, ktere nastesti nepusobi ani rusive, ani podprahove. Scenar je napsan se skvelou lehkosti, zahrano je to na jednicku (dokonce vcetne Bydzovske) a hlavne - SPOILER: rozsudek odpovida pravni realite, jakkoliv bylo mozne pohnutky profesora lidsky chapat, na zprosteni obzaloby to nebylo - KONEC SPOILERU. V pravu je jen minimum moralky, to neni vycpela klasikova moudrost, ale tvrda pravda. (12.11.2013)