Případ Platfus

Brodského postava mi velmi připomínala jeho roli ve filmu "Mapa zámořských objevů", také učitel - dobrák - problémy se žáky...Ze začátku jsem si až říkal, jestli se nejedná o pokračování.  Asi v každé třídě se našel nějaký takový grázl, který dokázal zneužívat dobráckého přístupu svých učitelů, a do budoucna se to také asi nezmění. Za celý film se v podstatě nehneme ze soudní síně, což ale vůbec nevadí, protože na atmosféře to nijak neubírá. Je to taková zajímavá sonda do morálky společnosti 80. let, otázkou je, co tím asi chtěli soudruzi tehdá říct? Že by se v socialistické mládeži vyskytovali nějaké pochybné existence? No to snad ne?! (20.07.2021)

Natvrdo řečeno, Svěrák se zde evidentně pokoušel napodobit Jiřího Hubače. Ocitl se tak ovšem daleko od pole svého záběru a v dostávání se postavám "na krev"  evidentně není ve svých kramflecích, díky čemuž na svůj vzor citelně ztrácí (asi jako Cimrmanův Dědeček na Němcové Babičku). Stejně tak vysvětlení motivace některých postav hapruje. Třeba ten obrátivší kamarád, to by u Hubače byla excelentní studie na téma kamarádství vs. správná věc, tady to vyzní vysloveně účelově a trapně. Co na tom, že Brodský je excelentní, když Svěrákovi tam, kde nestačí povrchní humor, naprosto chybí lidská hloubka i scenáristické schopnosti. (10.11.2013)

Další zoufale televizně zpracovaný dílo. No rozhodně mi to nepřišlo tak úžasný, jak se tu z hodnocení ostatních může zdát a celá za zápletka není ani originální ani kujónsky vymyšlená. Morální síla ano, ale předevší výborná Zuzana Bydžovská a výkon obvyklé vysoké úrovně Vlastimila Brodského, spolu s dalšími herci, je to, proč film asi stojí za to vidět. Zaujala mě hudba, především některé motivy, ale nejsem si jíst, zda její síla byla vhodná ke spíše vlažnému dramatu, které bylo třeba oproti mnou nedávno viděném Po rozvodu jaksi někde jinde a při srovnání bohužel dosti minimalistické. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, trochu plus a trochu mínus, ve výsledku je to ale dle mého zbytečně šedý průměr, protože z toho šlo vymačkat víc. Především ze zpracování. (13.02.2015)

Príjemná televízna moralitka, ktorá sa zaoberá problémami nezviazanými s konkrétnym režimom. Miestami strácala tempo a zobrazovaný priebeh procesu som už videl mnohokrát. Nezabudnuteľný je výkon Vlastimila Brodského, u ktorého som si zaspomínal na rovnako bezbranného dobráka Matulku v podaní Jindřicha Plachtu. Naopak Zuzana Bydžovská ako premiantka právnickej fakulty potvrdila dôvody, pre ktoré ju neobľubujem, a pri scéne v kabíne premietača mi spôsobovala fyzické utrpenie. Napriek tomu som si inscenáciu rád pozrel a myslím, že mierne nadpriemerné hodnotenie si zaslúži. (29.06.2011)

Poslední léta protosocialistického režimu byla v očích mravně a kulturně zachovalejší části společnosti (vyjádření není pouze popisné, ale i až lékarnicky výstižné) časem jakéhosi vážení a převažování mravních hodnot. Stručně bychom tuto tendenci mohli popsat jako vzpouru proti pozitivně právní ortodoxii, myšlenkovému a mravnímu moru, který naší společnost v druhé polovině minulého století stál až příliš mnoho. Zdánlivě prostý a nezajímavý příběh podle vytříbeného, něžného mužství scénáře jednoho z cimrmanovských protagonistů se v tomto nasvícení mění v nadčasové naléhavé mravní poselství. Poselství, které burcuje nejen lidskou slušnost a smysl pro ideální hodnoty, ale i intelekt a jeho soudnost. Mravní rozhraní je vždy těhotné svou až sopečnou tektoničností velkých témat a mravních katarzí. A jeho přesné intuitivní postižení zase nadčasovým rozměrem. Divák, zejména poučený, otevřený a naslouchající divák, pak cítěním i dosažením mimořádného zážitku. Zážitku, na který se po léta a desetiletí nezapomíná. (23.09.2007)