Hřbitov pro cizince

Zřejmě dosud nejlepší a nejsugestivnější televizní dramatické vypořádání se s tragickým osudem československých válečných letců navrátivších se ze služeb britské RAF do republiky po roce 1948. Překvapí zejména tak nezvykle civilní herecký výkon známého baviče Josefa Dvořáka, který dokázal, že v něm dříme i neobyčejný dramatický herecký talent. Vynikají je také scénář Jiřího Hubače, ale to už je tak nějak jev vcelku očekávaný. Režisér Jaroslav Dudek se coby tvůrce specializující se na televizní tvorbu vypořádal s jeho scénářem, respektive původní televizní hrou, velmi obstojně, jako nejoriginálnější tvůrčí prvek se jeví primární důraz kladený na hudební složku filmu, pásmo dobových písní jakoby převzalo zásadní úlohu dobového kontextu. Z budovatelských písní, stejně jako z vizuální stylizace jejich přednesu, jde v podprahové rovině až strach a zjevně je v nich zakódována hrůza dané epochy (stačí se dobře zaposlouchat do textů) - podobnou úlohu však hrají i dobové plakáty, byť jistě nemají tak silnou podprahovou sdělnost a působí jen vizuálně. Jediná věc, která mi tak na této televizní inscenaci vadí, je fakt, že se tvůrci neodhodlali natočit tuto vynikající látku coby celovečerní film, jistě by si to zasloužila... (16.05.2011)

Jiří Hubač ma sklame iba výnimočne. Hřbitovu pro cizince nemožno uprieť úprimnú snahu o priblíženie osudov čs. letcov, ktorí sa po Februári nestačili čudovať, že za dôležitejšie, ako boj proti fašistom, sa pokladala svetová strana, z ktorej ten boj prebiehal. Rovnako nemožno uprieť Jiřímu Bartoškovi a najmä Josefu Dvořákovi obdiv za herecké výkony. Problém TV filmu vidím v jeho ladení a dĺžke. Na môj vkus bol film málo dramatický a už vôbec nie desivý, ako by si téma vyžadovala. Veď čo už môže byť desivejšie, ako keď krysy, ktoré sa navzájom udávali, dostanú moc a tú zneužijú na likvidáciu nemnohých hrdinov z vojny. A to všetko pod rúškom triedneho boja, i keď ide iba o prerozdeľovanie majetkov a moci. Na vytvorenie potrebnej atmosféry by film potreboval aspoň pol hodinu navyše. (28.05.2011)

Filmové zhodnocení stavu společnosti minulého režimu v kontrastu s pomalu vymírající chrabrostí války. Bartoška v roli šité na míru vtáhne během hodiny diváka do pozice odsuzující nepochopitelnost tehdejší doby, což byl evidentně záměr režie. Děj se pomalu ale jistě blíží k nostalgicky smutnému z poloviny otevřenému konci. (19.05.2011)

Začína sa mi rozrastať počet televíznych filmov, ktoré boria predsudky voči televíznej tvorbe ako niečomu menejcennému. Tým sa nechcem púšťať do špekulácií ohľadom súčasného seriálového megaboomu, iba mi ide o to, že aj lacné televízne filmy sú občas pripravené s maximálnou precíznosťou. Hřbitov ako po scenáristickej, hereckej, tak aj režijno-kameramanskej stránke nie je nikde odfláknutý. Čo ma potom mrzí je fakt, že tento námet nebol spracovaný pre kino a nebol tak dostatočne ohodnotený. A ni verejnosťou, ani kritikou. 90% (19.05.2015)

Jura Bartoška s Pepíkem Dvořákem si spletli světové strany a lítali nad špatnou částí Evropy. Po válce takový omyl dostanou od soudruhů pochopitelně sežrat - Pepíček má alespoň dělnický původ, tak nad ním lze přimhouřit oko a nechat ho šaškovat v holičské oficíně. Ale co s takovým kapitalistickým, imperialistickým, buržoazním ksindlem, movitým (kdysi) a vzdělaným člověkem, inteleguánem (!) jako je Jura? S takovým by se přece ani správný socialistický pes nebavil, ani kdyby měl Jura kolem krku uvázanou kotletu! Bezdůvodné křivdy vůči třídnímu nepříteli se vrší jedna za druhou a happyend by v tomto případě očekával jen momentálně zaostalý naivka. Téma filmu je silné, ale zpracování v mých očích pokulhává za očekáváním - taková umělá inscenace bez špetky někdejší poetiky a živočišnosti československých filmů. Osud hlavních hrdinů mě nedokázal patřičně dojmout (když to srovnám třeba s O. Vetchým v "Tmavomodrém světě") a vedlejší postavy jsou pouhými šablonami až karikaturami. A co je nejvíce zarážející, už tak krátká stopáž je z poloviny vyplněna budovatelskými písněmi, anglickými písněmi, církevními písněmi, zkrátka je divák nucen imrvére sledovat ksichty pějících pyjonýrů, soudružek, soudruhů milicionářů, soudruhů dementů a sólo v kostele si střihne i Pepíček Dvořákovic, který se ovšem krutě netrefoval do playbacku. Poselství filmu si zaslouží 5 frček, za to nemastné-neslané provedení bohužel musím 2* strhnout. 64% (19.05.2011)