Jednoruký šermíř

Z "jednorukých" Jimmyho Wang Yua u mne  jasně vede syrovější a nápaditější boxer. Šermíř možná nastartoval jeho kariéru a v průběhu času se stal kultem, ale zrovna v první části nad kung-fu vítězí příběh a dialogy,, a to je u Cheh Changa docela problém. Při vší úctě ke Kmotrovi a produkci Shaw Brothers obecně, jejich silnými stránkami tyto filmové atributy nikdy moc nebyly a není-li tento obvyklý nedostatek vyvážen choreograficky vymazlenými fighty s různorodými soupeři či zbraněmi, není moc o co stát, tedy nejste-li fanoušky neherci odříkávaných textů nesmyslných scénářů.  ´Prvních deset minut ještě jakž takž ale drželo pohromadě a za mě byla scéna utětí ruky Fang Ganga nejlepší z celého filmu. V dalším průběhu se Kmotr pokouší o melodrama a nabízí jen ošoupaný (v té době možná ještě tolik ne) motiv  střetu dvou klanů a bojových technik a nedá se nepoznamenat, že ani toto se mu moc nepovedlo. "Geniální" technologická novinka a technika proti šavli je opravdu k smíchu. Statečně jsem si ale počkal na grande finále, které  v těchto filmech často bývá ozdobou i přes všechna předchozí negativa, ale dočkal jsem se jen lehce nadprůměrného fightu, kde nakonec mnohem víc než ona výše zmíněna "geniální novinka" zaujalo obyčejné práskání bičem.  První setkání s handicapovaným šermířem dopadlo nevalně, dvě useknuté paže letí vzduchem... (11.08.2021)

Nadherny hrdinsky opus o dnes uz legendarnom jednorukom sermiarovi. Neviem nad cim sa mam rozplyvat prv. Ci nad hrdinskym pribehom, ci nad skvelym hrdinom, hudbou, ci vizualom...proste laska na prvy pohlad :). Mozno by sa dala kritizovat choreogrfia, ale verte mi, o to tu vobec nejde Spravi vas stastnymi uz len to, ked Yu Wang vytiahne svoj zlomeny mec a tvrdym pohladom sa zahladi do oci nepriatela. Skutocne. Chang Cheh bol velikan svetovych proporcii a ja sa uz tesim na dalsie poklady, ktore sa ukrivaju v jeho filmografii (Ps.: V malej role potesi mladucky Lau-Kar Leung). (10/10) (31.03.2008)

Hit, který svého času obrátil hongkongskou kinematografii vzhůru nohama a víceméně re-definoval wuxia film. Chang Cheh zatřásl žánrem tak mocně, že echa toho otřesu doznívají v podstatě dodnes. "One-Armed Swordsman" je klasika, která sice stačila trochu zestárnout - ale přinejmenším v mých očích velmi důstojně. Asi jako starý shi fu, který i v pokročilém věku s přehledem natrhne sako třicátníkovi...;-) (20.04.2008)

No, údajne slávny, priam legendárny kung-fu snímok, v skutočnosti len strašne naťahovaná a zúfalo neakčná nuda. Hlavný hrdina príde dosť blbým spôsobom o ruku, ale nevzdá sa a začne trénovať so svojim zlomeným mečom po zavraždenom otcovi. Jeho tréning však vyzerá asi tak, že sa kukne do nejakej napoli spálenej kung-fu príručky a v ďalšej scéne potom zotne strom holou rukou. Popri nekonečnom prívale dialógov občas dôjde aj na nejakú tú akciu nevalnej úrovne pri ktorej vyzerajú všetci akoby mali len jednu ruku. Teda okrem zloduchov ktorí prišli s prevratnou bojovou technikou keď zistili že zatiaľ čo v jednej ruke držia meč ( respektíve dáku kovovú čertovinu ), v druhej môžu mať dýku! Tento neuveriteľný objav im zaisťuje absolútnu nepremožiteľnosť a protivníci len čučia v nemom úžase ako je čosi také možné. Samozrejme napokon im jednoruký šermiar ukáže kto je tu Boss a oni potupne zhynú. Nie je to vôbec zábavné ani nijaké iné a jediné čo sa dá paradoxne pochváliť je že sa celý film odohráva takmer výhradne v štúdiových kulisách predstavujúcich prírodu a tie sú veľmi pekné a štýlové. Inak je to fakt blbé aj keď má hrdina naozaj veľkú charizmu. (06.05.2012)

Jednorucí šermíři.¬         Srovnám-li "Jednorukého šermíře" čínského scénáristy a režiséra Cheh Changa, kterýžto se proslavil svými snímky o bojovém umění s mladými neporazitelnými hrdiny (ano, připomíná to tak trochu tenhleten Holyvůd, ovšem v čínském vydání a pro to více stravitelnější), s jeho následníkem "Dao", musím přede vším vyzdvihnouti zřetelně lepší klasickou dramaturgii "Jednorukého šermíře", zatímco síla "Dao" je v lépe vypracovaných soubojích; tím se kvality obou snímků jinak obdobné náplně vyrovnávají. Já osobně, jako ctitel klasických romantických románů, bych spíše vyzdvihl "Jednorukého šermíře", ale pro lidi uspěchané a ty, kteří drama považují za přítěž mečových sekaček a useknutých rukou, bude "Dao" určitě volbou lepší.¬                 Perlou pro pobavení mužské části diváctva může býti dozajista výrok Mistrovy dcery, který by ve skutečnosti žena neřekla, za to dokonale odpovídá ženskému podvědomí a ne zřídka i skutečnému jednání. To bylo jediné místo, kde jsem se na hlas rozesmál na vzdory tomu, že "Jednoruký" je komedii nebo satiře na hony vzdálen.¬                 Na okraj připomínám velice pěkně provedené drama "Soumrak" (režie a scénář podle knihy Šúhea Fudžisawy: Jódži Jamada), v němž nejde už prvoplánově o předvádění soubojův a kde dramaturgické zpracování jde viditelně nad úroveň jak "Daů", tak i "Jednorukých šermířů" nebo jinak pěkně zpracovaného třídílného "Samuraie" v režii Hirošiho Inagakiho. (11.12.2017)