Právo podle Lidie Poët

Na mě místy moc rychlý děj a přeskakování. (28.02.2023)

Postavy super, vyprava vyborna. Len ten samotny dej je niekedy strasne tahavy, niektore dejove linky su zbytocne a len to natahuju. V klude som pri jednej casti aj tri krat zaspal.  Urcite sa ale oplati pozriet. (03.03.2023)

Já jsem si to strašně užila a ta nádherná výprava 🙂 doufám budou další díly 😍 (12.03.2023)

Mě to bavilo! Fajn obsazení, mladí hezcí modroocí lidé (krom její rodiny), jižanský temperament, krapet vtipu - i ta moderní muzika se mi líbila. Klidně se přikloním ke čtyřem hvězdičkám. (30.05.2023)

Italský seriál Právo podle Lidie Poët jsme si vybrali z nabídky společnost NETFLIX zejména proto, že období 18. století patřilo vždy mezi moje nejoblíbenější. Ta doba mne prostě uhranula, život byl tehdy sice pořád těžký, ale lidé už nemuseli dřít na poli, technická revoluce jim postupně zjednodušovala práci a bydlení začínalo mít důstojnou úroveň. Samozřejmě pořád existovala malá skupina boháčů a velká většina chudých, ale ti již mohli svobodně cestovat a vůbec, pro mne to byla až do druhé světové války skvělá doba. Dalším důvodem ke sledování tohoto seriálu byl detektivní žánr, který mne také bavil, například Hercule Poirot a který měl kouzlo ještě před různými technickými vymoženostmi moderní doby. Na tom byl vlastně založen i samotný seriál Právo podle Lidie Poët, protože emancipovaná italská právnička podezřelým z trestných činů pomáhala tím, že hledala pravdu za každou cenu, protože se dokázala zbavit jednoduchých závěrů a vedla skutečné vyšetřování. Zaujalo mne, že Lidia Poët opravdu existovala, když se narodila 26. srpna 1855 a 17. června roku 1881 složila zkoušky z práv na právnické fakultě Turínské univerzity a získala tak vážený titul. Jako žena to však v té době neměla jednoduché. Turínský soud ji odmítal přijmout do advokátní komory, čímž jí znemožnil vykonávat právnickou praxi, a to jen z důvodu jejího pohlaví. V tomto pro ženy nepřátelském ovzduší začal seriál, v němž hlavní roli hrála pochopitelně chytrá, pěkná, atraktivní a nikdy se nevzdávající Lidia (Matilda De Angelis). Když neměla po studiích peníze, opustila nájemní byt a nastěhovala se do domu svého bratra Enrica (Pier Luigi Pasino), který pracoval jako advokát. Přes jeho nelibost mu začala pomáhat a zároveň připravovala odvolání, kterým chtěla rozhodnutí soudu zvrátit a být tak členkou advokátní komory. V tomto úsilí ji podporoval její švagr Jacopo (Eduardo Scarpetta), tajemný novinář, jenž jí předával informace všeho druhu a do něhož se postupně zamilovala. Předtím však udržovala milenecký vztah s obchodníkem s ženským jménem Andrea (Dario Aita), který svou družku zval na cestu do New Yorku, kde by mohla advokacii normálně provozovat. Než došla k nějakému rozhodnutí, musela Lidia přihlížet velké lásce mezi neteří a zahradníkem, který se podařilo její matce překazit. Děj však tvořilo hlavně samotné vyšetřování jednotlivých případů, což mne bavilo a ostatní dějové linky byly spíše vedlejší. Seriál se mi líbil a i když se nedá říci, že by mne naprosto uchvátil, nebylo to rozhodně šest ztracených večerů. Zvláště, když se herečka a představitelka Lidie nebála ukázat prsa při scénách se svým milencem…Ale teď už pojďme na hodnocení. Suma sumárum, italský seriál Právo podle Lidie Poët ode mne obdržel tři právoplatné hvězdy ***. (05.06.2023)