Stalo se jedné noci

(viděno v roce 2009, názor psán po zhlédnutí) Když jsem se na tento film dívala, říkala jsem si, že to nemůže být náhoda a že Prázdniny v Římě musí z tohoto filmu aspoň trochu vycházet. A taky že jo. Jelikož mám Prázdniny v Římě ráda, je logické, že se mi líbil i tento film. Líbí se mi romantické filmy z 30., 40. let hollywoodské kinematografie. Oproti dnešním mnohdy přeplácaným filmům mi tyto staré filmy přijdou takové noblesní, odvyprávěné s lehkostí a přece tak, aby vás bavily, fandili jste ústřednímu páru a prostě si to užili. Claudette Colbert sice nebyla tak roztomile ztřeštěná jako Audrey Hepburn v Prázdninách, ale předvedla také skvělý výkon. Clark Gable je kategorie sama pro sebe, stejně tak jméno režiséra. Ve výsledku se mi film Stalo se jedné noci moc líbil, ráda se na něj někdy podívám znovu a jsem také ráda, že jsem zase objevila jednu dobrou starou klasiku. (06.04.2012)

Jakožto první screwballový komediální snímek to nemělo chybu. Co mě příjemně překvapilo byl samotný příběh, který byl nápaditý a v podání excelentních hereckých výkonů tak i pestře zabarvený se spoustou výborných hlášek. Líbilo se mi, že se film neorientoval příliš ani tak jen na hlášky, nebo jen na děj. Film se soustředil na kvality všech důležitých zásad pro vytvoření kvalitního filmu, a zaujal tak diváky všech kategorií. Claudette Colet, která se mi ze začátku moc sympatická nezdála se v průběhu filmu začala projevovat a nakonec tak s Clarkem dotvořili zcela nevídanou dvojici, ve které panuje zvláštní vztahové pouto :-). Trošku mě zarazil ten závěr, který by možná šel doladit trošku lépe. Skvělí herci, námět, příběh a scénář. 100% Viděno v kině na 40. LFŠ. (27.07.2014)

Vraj jeden z najklasickejších romantických filmov všetkých čias. Tomu verím, príbehovo je to štandard Steelovej, ale na druhú stranu uznávam kvalitu z ktorou Capra príbeh vyrozprával. Napriek tomu, pre mňa sa tento film pohybuje niekde v oblasti ľahkého nadpriemeru. Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (27.02.2009)

Staronovou potíží filmové klasiky ať počátků němého nebo zvukového či barevného hraného filmu je, jak se na ni dívat. Film není jen umění, ale také řemeslo a - řeklo by se - kusová výroba svého druhu. To řemeslo objevit, vymezit, naučit se mu a integrovat ho do palety vlastní poetiky jako základu původního uměleckého typu a občas i převratné koncepce rozhodně není snadné. Pro současného diváka je celá věc ještě více znesnadněna. Není-li jaksi přirozeně vlečen svou opalizující nostalgií, v níž vše, co je starobylé a starožitné, je krásné už proto, že tu patinu zkrátka nelze přehlédnout, má na vybranou dvě možnosti. Tou první je relativně méně nesnadný a více dosažitelný technický prézentistický pohled, který do kvality zařazuje automaticky všechno, co vzniklo po r. 2000 (1990, 1980, 1965, zpravidla tak, že byl-li jsem v té které době mladý, znamená to, že s mým životem začaly i lidské dějiny, mezi tím i žbrblavá drobnost zvaná film), tou druhou snaha více vidět film jako dílo, které je produktem doby svého vzniku, jež čas od času a případ od případu tuto hranici určitým způsobem překonalo. To je i případ rozkošné patiny STALO SE. Červenoknižní téma má slibnou, na svou dobu téměř avantgardní psychologii postav, pojednává o skutečném tématu a usiluje - i podle mě - s úspěchem o prolomení tohoto svazujícího korzetu dobové machy a konvence. V továrně na sny šlo tehdy jako dnes o doslova snový úspěch. O sen, který stále zůstává pozoruhodným diváckým zážitkem. (31.03.2008)

To je KLASIKA !! Bezpochyby !! C.Colbertová mě osobně moc nesedí.... je jako z němého filmu, to asi to obočí ??? Nezapomeňte na jednu tradovanou okolnost tu nezmíněnou..když se Gable v jedné scéně svléká ,nemá na sobě k velkému úžasu tehdejších diváků kin tílko !! Tak vlastně zavedl novou módu.Řada Američanů PODLE JEHO VZORU PŘESTALA NÁTĚLNÍKY NOSIT.... (15.11.2009)