Ójukiumi no Kaina

Když před dávnými časy pokryl povrch země sníh a vše se tak doslova proměnilo na velký bílý oceán, tak se lidé uchýlili do oblak, nebo spíše do korun obrovských stromů, které se tyčí vysoko do nebe. Zde přežívali díky lovu obrovských brouků, kteří v koruně žili, a tak uběhlo mnoho staletí. Nyní zbyla v nebesích již jen jediná vesnice, kde žije posledních pět stařešinů a jeden mladík jménem Kaina. Stařešinové si pomalu uvědomují, že právě s Kainou nejspíš celé lidstvo zanikne.
Vše se však změní jednoho dne, když mladík potká během lovu brouků mladou dívku Lilihu, která do nebes vystoupala balónem ze země. Ukazuje se totiž, že ve velkém bílém sněhovém oceánu přeci jen přežili nějací lidé. Liliha přišla za nebešťany s žádostí o pomoc, kterou jí však nemohou poslední přeživší poskytnout, protože ten samý problém, jímž je nedostatek pitné vody, mají i lidé zde v koruně stromu. S nepořízenou se tak dívka vrací po kmeni stromu zpět na zem a doprovod jí dělá Kaina, na kterého tam dole čeká úplně nový svět plný neznámých dobrodružství. (Jeoffrey)