Příběh nindži

Jedná sa o poctivý historický výpravný takmer až veľkofilm v klasickom slova zmysle. To som po dvoch samurajských filmoch japonského festivalu nečakal. Som rád, že Jamamoto nepoužíva ako barličku humor a namiesto toho servíruje odrezané uši, mučenie žien, masakre a odtrhnuté ruky. Paradoxne mi vôbec nevadilo to, čo obvykle pri tomto žánri, čiže zmatok v postavách vzhľadom na moju neschopnosť rozoznávať ázijské ksichty a pochopenie pre to, čo sa vo filme deje. To neviem poriadne ani tu, ale film je veľmi svižný, nápaditý a končí poriadnou akčnou sekvenciou, pri ktorej uznanlivo musel pritakávať aj Kurosawa. A aj po filme som schopný si spomenúť na japonské meno hlavného hrdinu. To sa mi už asi nikdy po japonskom filme nepodarí. (19.11.2013)

Vo svojej dobe to asi bolo niečo a ešte možno aj v 70.-80. (90.?) rokoch, ale v porovnaní s neskoršími filmami je to slabota... Boje o ničom, dráma slabá (resp dramatické veci nedramaticky natočené), tým aj atmosféra slabá, všetko slabé, sorry lol. (Asi tak ako USA filmy akčnejšieho typu zo 60. rokov) Troška troška tie nindža triky občas zaujali. Ale fakt len trocha. (19.09.2022)

Ako komentovať film, ktorý je starší ako môj tatko?? Dá sa hovoriť o klasike. Pekná zápletka, žiadne zbytočné efekty, realistické podanie. Jasná gradácia s epickou bojovou scénou na konci. Na danú dobu miestami odvážna kamera. Režisérsky veľmi svižne poňaté. Dialógy bez nejakých vážnejších zádrheľov. Výprava nejak neoslovila a trochu sklamala aj bojová choreografia. Taktiež som trochu čakal viac ukážok ninjutsu a rôznych techník boja so zbraňami. V konečnom dôsledku však veľmi pútavá klasika zo stredovekého Japonska. 3 z 5 ( Videné v kine Lumiére ) (19.11.2013)

Z filmu Shinobi no mono jsem hned z několika důvodů u vytržení. Hlavní role Goemona: zatím nejlepší Ichikawa z těch cca 15ti filmů, které jsem viděl. Itó jako vůdce nindžů, liška podšitá a velmistr manipulace. Krásná Fujimura jako Goemonova milá. A hlavně můj nej- herec Wakayama jako další z řady jeho monster: zde coby jeden z největších hrdlořezů historie mezi velkými knížaty, Nobunaga. Fantasticky zahrané. Ne, vůbec netlačí na pilu jako šílený vrahoun, naopak je tak věcný a civilní, až z něj jde o to větší hrůza. Wakayamovým postavám bych nejspíš šel z cesty skoro všem i neozbrojeným (i když normálně budím docela respekt). Krom těchto čtyř radostí má film kvalitní příběh, poměrně dost nepředvídatelný, zjevně i solidní rozpočet a přesvědčivou výpravu. A hlavně se nejedná o přepísklou pohádku o supernindža-nadlidech, ale o dost uvěřitelné podání. Jednoduše 100% ze 100. (27.11.2012)

V podstatě netřeba nic dodávat - skvělá klasika, která tvoří rozumný protipól béčkovým ninja filmům, prezentuje tyto "maskoty" japonské kultury ve výrazně reálnějším světle a ozřejmuje ninjutsu v jeho skutečném slova smyslu, tedy jako umění špionáže a diverze. V prvních třech snímcích se Raizo Ichikawa (za jehož nedávné zařazení do databáze děkuji Artranovi...už jsem ani nedoufal) představí v roli legendárního Goemona Ishikawy, prahnoucího po pomstě, jehož úhlavním nepřítelem není nikdo menší než Oda Nobunaga (Tomisaburo Wakayama). Jeden z nejlepších reprezentantů žánru jako takového! (15.10.2009)