Ame agaru

Hrozně specifickej film, především díky tomu, že do dokonalé symbiózy dává dvě složky, jednu, co ukazuje, kterak je nejdůležitější pomáhat bližnímu svému a to přes hory přenáší a tu druhou, která je pravověrným samurajským filmem a působí jako kdyby se teleportoval z šedesátých let, zlatého období chanbar. Oba prvky se mezi sebou netlučou a vytváří velmi příjemný kontrast, kdy bojové scény podtrhují náladu "lidskosti." Někdy je tahle snaha o dokonalou hlavní postavu, která je lidumilem a zároveň nadmistrem s katanou bez jediné špatné vlastnosti trošku křečovitá, ale v konečném důsledku je to jedno, jelikož je to prostě dobrý, Jednoduché. Krom toho je to hrozně pěkně natočeno, nevím, jestli je to režií, kamerou, nebo čímkoliv a zase si vystačím s prohlášením - je to prostě dobrý. A pozorovat postarší chudé paničky v herberku prozpěvovat prostopášné písně se taky jinde moc často nevidí. (22.06.2015)

Pohodový příběh jednoho poctivého, čestného a lidumilného samuraje, kterému právě jeho slušnost a mírumilovnost způsobuje nemalé trable. Úžasné na snímku je jeho optimistické vyznění, kdy ke štěstí stačí jen pár maličkostí (dobré jídlo a zábava ve společnosti prostých lidí, krásné počasí či okouzlující výhled) a není potřeba nepřeberné bohatství, tituly nebo prestiž. Neřeší se zde žádné osudové záležitosti, možná i proto doba samurajů konečně působí tak nějak reálně a lidsky. (04.01.2012)

Zapomeňte na uřvané agresivní samuraje, které ztělesňoval Toshiro Mifune. Samuraj z tohoto filmu je totiž mírný, skoro až budí dojem starého ňoumy, který se za vše jen omlouvá a samurajské řemeslo neovládá. Pozor na první dojem! Tento film není nijak překombinovaný. Není zde kladen velký důraz na dějový spád. Je zde spousta dlouhých pasáži, věcí, které děj zdržují, retrospektivní vyprávění atd. Tyto tradiční japonské nešvary však vůbec nevadí. Divák se baví citlivou hudbou a stejně jako hlavní postavy si uživá hezký den, slunečné počasí a kochá se nádhernou okolní krajinou. Velmi milé překvapení! (13.09.2010)

Až se zvedne déšť, jsem viděl před mnoha lety v rámci nějakého festivalu. Byl v originálním znění s anglickými titulky a live tlumočen do sluchátek. Nevím co to bylo za tlumoka, ale nedalo se to poslouchat, takže sluchátka letěla do držáku na pití a příležitost dostala má "masabob" angličtina. I když jsem rozuměl tak 40%, věděl jsem co, proč, jak... . Nebo jsem si to aspoň myslel. V průběhu těch deseti let jsem si na tento film vzpoměl vždycky, když přišla řeč na nejlepší filmové zážitky. A pokaždé jsem si říkal, že ho někde musím sehnat. Letos se mi to povedlo, takže jsem se na něj podíval i s českými titulky. A víte co? Je to tam pořád. I když jsem před deseti lety nerozuměl zdaleka všemu, co bylo řečeno. Protože tento film je hlavně o pocitech. Je to jemné a přesto silné, je to na první pohled o ničem důležitém, ale vlastně o tom nejdůležitějším... . U tohoto filmu je hloupost psát o kameře, nebo scénáři. Co možná smysl má, je malá rada. Zvolněte a nečekejte,, že se bude všechno dít podle zaběhlých představ o asijských filmech. Ame agaru má svoje tempo a vy se buď přidáte, nebo budete jen koukat na obrázky. Proto nemá smysl psát recenzi v tom "technickém" duchu. Dávám 100% a jsem rád, že nás je víc. (19.07.2011)

Je to celkom dobrý historický film. Má pomerne dobrý príbeh o samurajovi bez pána, ktorý takmer bez peňazí putuje spolu so svojou manželkou, pričom dúfa, že nájde nového pána. Práve kvôli silnému dažďu nemôžu pokračovať, preto zostanú nejaký čas v hostinci a keď samuraj vďaka svojim schopnostiam a mierumilovnému postoju zabráni zbytočnému boju medzi skupinou mužov, všimne si ho miestny pán a chce mu ponúknuť prácu vojenského veliteľa. Ale najprv ho o tom ešte samuraj musí naplno presvedčiť. Spracovanie je celkom slušné, ale aj tak sa nezbavím určitých rozporuplných pocitov. Tento film je už vo svojom základe v porovnaní s konkurenciou v značnej nevýhode, chýba mu nejaká silnejšia zápletka, na ktorú by sa dal dej plnohodnotne postaviť. Je to prakticky len taká krátkodobá epizóda zo života jedného samuraja a jeho manželky, počas ktorej nenastane nič až tak významné, čo by výrazne ovplyvnilo ich životy, ale inak sa už dá len chváliť. Celé to stojí hlavne na samotných hlavných postavách, ktoré sú výborne podané, samozrejme hlavne samuraj, ktorý je aj napriek svojim bezkonkurenčným schopnostiam milý a veľmi príjemný muž, ktorý sa nikdy nenechá vyviesť z miery a všetko chce riešiť bez boja, jeho manželka je zase nanajvýš poslušná, chce byť manželovi najväčšou oporou a za jeho dobré vlastnosti si ho ctí, majú sa navzájom radi a obaja si vlastne svojou povahou počas niekoľkých dní získajú rešpekt okolia, či už chudobných ľudí, ale aj tých najmocnejších. A toto je dosť dobre zvládnuté, takže ma to bavilo a počas tejto úplne krátkej dĺžky nie je možnosť nudiť sa. Kvôli zápletke sa tu samozrejme nejaká výrazná akcia moc čakať nedá, ale aj tak sa tu nájde pár súbojov, ktoré sa vydarili a je skutočne radosť pozerať, aký má hlavný hrdina prehľad a prevahu v boji, aj keď sa skôr jedná len o priateľské strety, kde nikomu nejde o život. S hereckým obsadením som dosť spokojný, charizmatický Akira Terao v hlavnej úlohe, veľmi príjemná postava jeho manželky a ani tých pár vedľajších postáv nie je zlých. Čo sa týka réžie s technickej stránky, dobová atmosféra sa moc nevydarila, pôsobilo to na mňa až moc súčasne, ale inak je to celkom dobre zvládnuté a poteší aj trochu tej poetiky. Takže lepšie hodnotenie nedávam, mnoho samurajských filmov sa mi páčilo viac, keďže mali okrem iného aj plnohodnotnú zápletku, ale ani na After the rain si nemôžem moc sťažovať, bavilo ma to, je to taký malý a príjemný film s veľmi sympatickými hlavnými postavami. 67% (09.09.2013)