Tina

Drama ženy, jejíž síla není - a nikdy nebyla jenom v jejím hlase. Přesto nutně potřebovala najít sama sebe, aby se postavila na vlastní nohy - a vymanila se tak ze zdánlivě bezvýchodného, ponižujícího sevření. Snímek s obdivuhodnou samozřejmostí dokáže zachytit to podstatné, co ovlivnilo její kariéru i její soukromí, aniž by se podbízel či přehnaně tlačil na pilu. Působí překvapivě civilně, přesto disponuje velice silnými emocemi, když vás nechá nahlédnout do duše takřka nezdolné ženy, kterou v každé životní situaci držela nad vodou její profese. (10.04.2018)

dámy a pánové, ike a tina turner ze st. lousie.. to máte tak - stane se to, aniž víte jak.. mozek vám přestane fungovat, nevnímáte varování celého okolí a ignorujete všechny poplašně svítící kontrolky.. spadnete do toho.. někdo tomu říká láska, někdo pomatení smyslů.. jistou dobu si to užíváte, všechny problémy kolem omlouváte.. až jednoho dne se budete muset rozhodnout, jestli dokážete z toho šíleného rychlíku vystoupit nebo se necháte "zastřelit", popřípadě "umlátit k smrti".. ale přiznejme si, přátelé, měli bychom bez ika tinu?? takže z toho plyne staré známé ponaučení, že všechno zlé je k něčemu dobré a to si pamatujme, až se budeme potřebovat odrazit ode dna.. (16.08.2007)

Papírové ubrousky vždy při ruce, každou chvíli je třeba utírat nějakou tu krev z tváře. Angela Bassett dobrá, písničky taky dobré, hadry pěkné a záviděníhodné, kroucení zadkem jakbysmet, zbytek se mohl klidně vystříhat. Vraťme se ale pět na počátek, k Ikeovu sadismu, který se zdá být nosným tématem filmu. Ostatně profitují z toho oba: Ike bezprostředním činem a Tina následným popisem. Ike to vidí zřejmě takto: "Představa, že mám tělo, jehož statut je jiný než moje tělo, je pro perverzi podle všeho charakteristická, přestože zvrhlík cítí jinakost cizího těla." (Klossowski Pierre: Sade můj bližní). Pro Ikea se Tinino tělo stalo od svého neoddělitelné. - Zapomeňme ale na Ikeův sadismus a zůstaňme u Ikea muzikanta a pusťme si jeho geniální hudbu, třeba z poslední desky ("Rising with the blues") "Goin' Home Tomorrow", tam je to všechno. (01.02.2020)

"You know, every now and then, I think you might like to hear something from us nice and easy. But there's just one thing: we never, ever do nothing nice and easy, we always do it nice and rough. So we're gonna take the beginning of this song and do it easy, and then we're gonna do the finish rough. That's the way we do Creedence Clearwater's "Proud Mary"." (15.11.2018)

Docela povedený hudební životopisný film, u kterého jsem se sice zpočátku trochu vyděsil, aby z toho nevypadlo něco ve stylu Příběhu Glenna Millera (chápej průměrné hollywoodské zboží), ale naštěstí se mi brzo potvrdil opak a kromě slušné filmové stránky, dobrých hereckých výkonů a (samozřejmě) zajímavých písniček to v sobě mělo i určitou osobitost a dobře podané téma domácího násilí - byť tohle moc domácí nebylo, ten Ike ji podle všeho byl všude možně. Trochu mi vadí menší černobílost v tom a i stopáž mohla být asi o něco kratší nebo víc nabitá, ale funguje to i tak a závěr je podle mě naprosto skvěle provedený. Slabé 4* (18.09.2022)