Matematika zločinu

Občas se to mírně táhne, aby to pak v závěru hodně zrychlilo. Už jsem se totiž začal bát, že to skončí bez závěru a budu muset čekat minimálně rok na další tři díly, jak bývá na Voyo zvykem. Ale jinak výborně natočeno, dobře se na to dívá. Bohužel ani hlavní postava není dostatečně prokreslena, ostatní jsou jen papírové figurky a role Bartošky zcela nadbytečná, stačilo o něm jenom mluvit. (12.08.2023)

V pohode prípad, ktorý by sa vtesnal do filmu na hodinu a pol. Bavilo hlavne súdne pojednávanie, Maštalírova kvalitná čeština (aspoň pre ucho Slováka) a pani mrcha štátna zástupkyňa, ale inak mi bol osud Tomana voľný, nebol teda dvakrát sympaticky zobrazený. Uurčite bol menej sympatický ako ten historický Toman, čo sa točil vo víroch politických vetrov ako balerína v Luskáčikovi. Chýba tomu ale poriadna šťava a v podstate, keby to nebol skutočný príbeh, tak je hodnotenie rozhodne nižšie. (14.03.2024)

Zn@va si sice umí vybrat zajímavý témata, Iveta, Roubal, Král Šumavy, ale všechno akorát zmrví do nekoukatelný, nudný zplácaniny. Ucházející byla zatím jen Jitřní záře, na kterou jsem se zprvu nechtěl ani koukat. Tohle měl bejt 90. minutvý film a možná by to bylo koukatelný. Nechápu zoufalce, co si předplacují Voyo. Znám jednoho, kterej je šťastnej, že si může pustit další díl ordinace dřív, než půjde v tv. Televize, která získala svou diváckou obec pokleslými zábavnými pořady v 90. letech, nekonečnym seriálem, se ani po 30 letech neposunula nikam dál. A to je na tom to nejsmutnější. (12.08.2023)

Těžko věřit, že tuto tuctovou a nezáživnou kriminálku režíroval Bebjak. Asi ani on nedokázal nic udělat s tím námětem, který se možná hodí na podcast nebo článek na Seznam zprávách, ale ne na zfilmování. Že "znalci" často svoje posudky odflakují a pak si naúčtují práci 30 hodin denně, to je známá věc, ale postavit na tom napínavý seriál by nedokázal ani David Fincher. (14.08.2023)

Jestli je něco trendem posledních televizních let, jsou to seriálové minisérie, které jsou někde na pomezí mezi filmovým a seriálovým zpracováním, ale ve skutečnosti nejsou ani jedním. Typicky ve třech epizodách přední české televizní společnosti představují většinou zajímavé příběhy ve spojení s kriminálními případy anebo s diskutabilními osobnostmi. Máte možnost svůj příběh trošku rozepsat a představit v jeho nejdelší podobě, což v praxi znamená, že látka, kterou by někdo přepsal do klasického celovečerního filmu, vy rozsekáte do jednotlivých epizod a divákovi je ukážete postupně... Pozitivem je, že divák u samotného projektu stráví více času, dokonce mu to můžete dávkovat s týdenní prodlevou, podobně jako v tomto případě. Ovšem proti tomu jde divákova větší svoboda, kdy ho nebudete tolik tížit zkusit jen jednu epizodu a následně se rozhodnout, co s projektem on sám udělá, nebude cítit podobný pocit, jako když u tříhodinového filmu zkusí hodinu a pak jelikož už vlastně začal, tak dojede celý film.. Voyo podobně jako u předchozího Roubala představuje kontroverzní kriminální příběh, který nutí diváka o ústřední postavě přemýšlet, ale ani v jednom případě nešlo o neutrálně vykládaný názor, nýbrž způsobem jakým je příběh vyprávěn se divákovi pod kůži dostává postoj scénáristů.. Tentokrát jde o příběh odsouzeného vraha Tomáše Tomana, který opouští zahraničí, aby si svůj trest odseděl v domácím prostředí a třeba se pokusil o znovuotevření svého případu.. A co mu dává naději na obnovu procesu? Údajný chybný posudek soudního znalce, který ve svém výpočtu udělal chybu. Za pomoci ambiciózní novinářky se Toman domáhá svého práva na spravedlivý proces. Ale bude soud věřit nespokojenému vrahovi a zpochybní práci odborníka, anebo ho vlna pochybností okolo utvrdí ve svém rozhodnutí? Velmi dobré téma navíc podle skutečných událostí, kterému by ale určitě slušela dynamičtější poloviční stopáž... P.S. Pokud by vás téma zaujalo, Tomáš Toman dal různým médiím několik dalších rozhovorů. 60% (25.10.2023)