Oněgin

Klasika. Ačkoliv jsem knižní předlohu nečetl, pamatuji si z hodin literatury, o čem příběh pojednává, jaké obsahuje zvraty a jaké je rozuzlení. Myslím si, že Angličané se s Puškinem "poprali" velmi solidně, Oněgin se mi líbil snad ve všech směrech, které film nabízel - prostředí, kamera, souboj s Lenskim (velmi dobře natočen), postavy i hudba. Ralp Fiennes sehrál Evžena mistrovsky, představitelky Taťány a Olgy jsou sice hezké, ale mě osobně nijak zvlášť nezaujaly. Opravdu povedené. (07.08.2009)

Život plynie ako by sám, ale z času na čas prídeme pred križovatku, kde naše rozhodnutie sakramentsky zmení náš život. Hovorím im osudové. Pár som ich už zažil. Nie vždy si uvedomujeme, že momentálne pred takou osudovou stojíme, a tak bez väčšieho premýšľania konáme...Liv mi doteraz žily netrhala, ale tu je neobyčajne šarmantná a príťažlivá, k tomu parádna kamera a hudba. (18.01.2010)

Americký pokus ztvárnit ruskou klasiku nedopadl vůbec špatně. Knižní předlohu jsem sice nečetla, ale s filmem jsem byla spokojena. Líbily se mi výkony hlavních představitelů Ralfa Fiennese a Liv Tylerové. Je to emotivní příběh lásky lehkomyslného a zhýralého Evžena Oněgina ke krásné a zamilované Taťáně. Ve filmu se navíc podařilo navodit atmosféru daného prostředí. Vytkla bych pouze, že Taťána, ač je Ruska, píše svému Oněginovi dopis anglicky. (02.07.2009)

S velkým údivem velmi zdařilá adaptace Puškinova románu. Snímek je natočen příjemně starosvětsky s věrnou atmosférou carského Ruska a zároveň pro každého diváka a přesto z něho ani na okamžik nevytváří limonádu. Skvělí herci v hlavních rolích (Ralph Fiennes a Liv Tylerová) jsou navíc v povedeném českém dabingu skvěle podpořeni Janem Šťastným a Jitkou Ježkovou. 80%. (14.03.2009)

Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70% (14.07.2013)