To sa mi snáď len zdá

Ani několik týdnů po projekci si nejsem jistý, jak se k ambiciózní hororové novince od A24 vlastně postavit. Jde totiž o kompetentně zpracovanou kombinaci faktorů, které v jejich tvorbě už pár let vídáme a které obvykle zábavně a neotřele posouvají možnosti hororového žánru o kus dál. Zde se však nejde zbavit dojmu určité vyčpělosti, vyprázdněnosti a spoléhání se na údernost samotného námětu. Ten přitom skutečně poutavý je a pouhé řemeslně zdatně zpracování jeho očekávaného vývoje vydá na několik desítek minut příjemně diskomfortní zábavy.   Postupem času ale přestanou řeči o Jungovi a Mandelově efektu, přirovnávání Cageovy postavy k Freddymu Kruegerovi či satira na moderní influencerské startupy stačit a divák by chtěl něco silnějšího, hlubšího; což ale nepřijde. Výsledkem působí trochu nedotaženě a příliš spokojeně se sebou samým podobně jako třeba novější epizody Černého zrcadla. I tak jde o vtahující podívanou, jež dokáže udržet pozornost a napětí – jen je škoda, že do sebe jednotlivé dílky skládačky nakonec tak úplně nezapadnou. (19.01.2024)

Nicolas Cage ve filmu od A24? To zní jako něco, co potřebuji. Přesně to jsem si říkal, když jsem zjistil, že se něco jako Dream Scenario chystá. A naplnila se má očekávání? Ano! A jsem za to nesmírně rád. Studio A24 je pro mě momentálně záruka kvality, kterou si čím dál více oblibuji. A co se týče Cage, ten je pro mě jedním z nejvíce sympatických a nejoblíbenějších herců, který i přes spoustu špatných filmů umí hrát. A to sakra dobře! No a Dream Scenario je tomu důkazem. Skvělá tvůrci vize s originální nápaditou myšlenkou mi vykouzlila úsměv na tváři. Příběh je někdy prostý, ale stejně tak prostě baví sledovat. Kratší stopáž vůbec neškodí a film utíká tak akorát. Postavy vás baví, Cageovo herectví a někdy i mírné přehrávání funguje a k jeho postavě se neskutečně hodí. To tvoří skvělý zážitek, který pro mě bude ještě chvilku přetrvávat. Osobně zbožňuji, když si ve filmech někdo pohrává se sny. Je to velice zajímavý jev lidského těla, který skrývá, troufám si říct, spoustu tajemství a v člověku vytváří pocit, že nereálné se stává reálným. Právě v tomto aspektu na mě film působí asi nejvíce. Samotná atmosféra okolo snění je úžasná, a i když se budu opakovat, prostě baví sledovat. (20.01.2024)

Přiznávám bez mučení: velká očekávání, která jsem do filmu vkládal, zůstala z větší části nenaplněná. A mrzí mě to. Filmu jsem fandil, protože to vypadalo jako reminiscence na starší Gondryho filmy a trailery zároveň napovídaly i jistou souvislost se sociálně sžíravými kousky Rubena Östlunda. Výsledek nakonec není zlý: formanovské komediální trapno cáká z filmu každým coulem a právě takovou emoční působivost mají i některé scény v druhé půlce filmu, kde se černá komedie pomalu mění v psychologické peklo určené ústřední postavě. Největší problém ale zůstává "co tím chtěl vlastně režisér říct?" Některé pasáže mě coby diváka hned od počátku vedly k tomu, že můj odhad, že Borgli míří k společenské satiře, je správný, ale těchto pasáží je v celkové stopáži nakonec poskrovnu a pohříchu nemíří jedním směrem, takže rozmělňují svoje sdělení. Sociální sítě, mediální hysterie, využívání lidí jako marketingového produktu, postup po kariérním žebříčku... Všechna tato témata jsou ve snímku zastoupená a zesměšněna, ale vždy jen epizodicky. A samotný závěr filmu se jim všem elegantně vyhne a vytvoří mikrozápletku, která v zásadě vůbec nenavazuje na předchozí děj. Zkrátka - očekávání velká, ale dopadlo to jako vždycky. Což je škoda, zejm. s přihlédnutím ke skvělému Cageovi a (sic!) Michaelu Cerovi. (12.01.2024)

Borgli má výborné nápady, ale nedokáže je dotáhnout. Oproti Je mi ze sebe špatně, které bylo až iritujícím způsobem agresivní a stupidní, je novinka o stupeň rafinovanější. V první polovině, která soustředěně pracuje s civilností, trapností a Cageovou hereckou masterclass, jde dokonce o jednu z nejlepších černých komedií, které jsem za poslední dobu viděl. Bohužel jakmile Borgli roztáhne křídla a začne skrze sny satirizovat cancel culture a influencerské vakuum, působí najednou naprosto bezradně a bezzubě. Cageův profesor je naštěstí tak fascinující a nejednoznačná postava člověka, jejíž vina spočívá především ve slabošsky skrývaném egoismu, že se film nikdy úplně nerozpadne. Ale tam, kde měl praštit do zubů, se spíš tak po švédsku vytratí a zanechá za sebou odér nervózního prdu z bez debat nejlepší scény. (16.01.2024)

Nicolase Cage příliš nevyhledávám, ale za mě v roli stárnoucího profesora podal velmi zdařilý a zábavný výkon v poloze, jakou bych od něj nečekal, párkrát mě i mírně rozesmál. Na film mě nalákal originální námět člověka, který se ze záhadných důvodů začne dennodenně objevovat ve snách spousty lidí, což ovlivňuje i jeho soukromý a profesní život... a pokud jde o scénář, ani jsem si po většinu doby nemohl tolik stěžovat, žeby se se slibným námětem nepracovalo zajímavě. Třeba mysteriózní snové sekvence mě hodně bavily a na pár překvapení určitě dojde. Problém jsem cítil v nasazeném tempu, které ve vztahu k obsahu, jaký film rozehrá, mi připadalo zbytečně rozmáznuté do dlouhé stopáže. Přestože jsem z mladší generace, před lety jsem často po večerech dospíval u československých filmů a inscenací, což je tvorba taky plná někdy i poutavých fantaskních a černohumorných námětů... a když jsem si během sledování vzpomněl, jaký nezapomenutelný zážitek ve mně zanechal Zločin lorda Savila nebo Spravedlnost pro Selvina, aniž by přesáhly stopáž kolem 65 minut, tak... novinka Kristoffera Borgliho mi připadala jako komedie částečně zabitá festivalovým stylem zpracování, jaké by padlo k hloubavějšímu dramatu, ale třeba 7 minut staticky působících dialogů mezi třemi lidmi v jedné místnosti za stolem tu pro mě dělalo z jindy zdařilé surrealistické hříčky až nefunkčně rozplizlou záležitost (a takových scén jsem tam vnímal víc). // Teprve po zhlédnutí jsem se dověděl o mysteriózním fenoménu This Man, který patrně film inspiroval – žel pro film, i pouhé přehlížení stránek v angličtině, kde se objevil i slovenský plakát (český překvapivě nikoliv) mě na chvíli mrazivě znepokojilo víc, než viděný Borgliho film. [65%] (27.01.2024)