Pán veľrýb

Zprvu jsem byla lehce skeptická, děj mě nezaujal, feminismus Niki mi mírně vadil (zvláště když někdo viděl i Její případ), ale srdceryvný projev Pai mne naprosto odrovnal. Poté jsem začala oceňovat její snahu o zrovnoprávnění a neutuchající lásku k zatvrzelému dědovi. Trpělivá Pai navíc přinesla velrybám největší oběť. (06.04.2008)

K Pánu velryb mám zvláštní vztah, jelikož jsem ve vesničce Whangara kousek nad Gisbornem byl a lokaci, ve které se takřka celý děj odehrává, celkem znám. Je to zvláštní pohled dívat se na místa, na která jste se nedávno dívali ve skutečnosti a stylizace filmu je téměř nezměnila. Co se tedy týče autenticity, Pán velryb působí fantasticky. Co se týče příběhu, ten místy kazí přemíra sentimentu. Jinak je ale tenhle snímek vším, co potřebujete vědět o původní maorské kultuře Nového Zélandu, než tam vyrazíte poznávat ji osobně... ,,Když vypláznete jazyk, říkáte tím svému nepříteli: Sežeru Tě! Tvé oči se rozkutálí a tvá hlava skončí na konci mé tyče." (23.03.2011)

Lahůdka nezávislé a nehollywoodské filmové scény, dodává svěží a neotřelý význam poněkud profláklé frázi "poznávat nové lidi a jiné kultury". Velice příjemný zážitek, z veliké části i díky úžasnému výkonu hlavní herecké představitelky. Dám krk na to, že až se z dívky stane žena, bude se rozhodně na co koukat. (26.10.2004)

Film ne pro kazdeho a predevsim ne pro kazdou naladu. Nekdo muze byt znechucen misty az prehnanym brnkanim na city, ale nekomu to zase vadit nebude. Bohuzel tomuto filmu chybi (resp. je v nem toho malo) ta tresnicka na dortu, kterou na (velke casti) NZ filmu nejvice ocenuji - totiz urcita davka opravdove syrovosti (tim nemyslim primo Once Were Warriors, ale napr. Topless Women, Broken English, Piano) - ta je zde ve velke casti "prizabita" az moc romantickym hudebnim doprovodem, ktery je sice sam o sobe pekny, ale k filmu moc nesedne, me osobne sem tam "vytrhaval" ven. BTW Keisha Castle-Hughes by si toho Oscara za hlavni roli IMO opravdu zaslouzila (Diana Rowan pri castingu detske role opet trefila presne do cerneho, podobne jako kdysi pri obsazeni male Anny Paquin do Piana) (26.02.2004)

Neuvěřitelně silný příběh (ověnčený řadou mezinárodních cen) odehrávající se na Novém Zélandu, kde se střetává prastará tradice a mýty s moderní realitou. Hrdost předat úřad nejstaršímu synovi je však náhle zmařena a starý Koro se nedokáže smířit s tím, že se jeho syn, který při porodu ztratil ženu a z dvojčat právě syna, v Evropě věnuje umění. Středem jeho trápení z chmurné budoucnosti je malá Pai, která přes veškerou snahu zlomit dědečkovu nevraživost nikdy nebude přijatelná. Poetický příběh s hudebním doprovodem Lisy Gerrard (spolupracovala například s Hansem Zimmerem na Gladiátorovi) má dvě zásadní plus. Novozélandskou krajinu (s tím velmi příjemnou kameru) a hlavní představitelku, mladičkou Keishu Castle-Hughesovou. Bravurně se vypořádává se všemi dramatickými polohami své dědečkem „nenáviděné“ postavy, je neuvěřitelně přirozená, talentovaná a se svojí nevinností přesvědčivá!! Sympatické herečce (zasloužená oscarová nominace za hlavní ženskou roli) s divadelní průpravou patří obrovská poklona a především ona je důvodem, proč tento malý milý film shlédnout!! (22.03.2006)