Pán veľrýb

Film ne pro kazdeho a predevsim ne pro kazdou naladu. Nekdo muze byt znechucen misty az prehnanym brnkanim na city, ale nekomu to zase vadit nebude. Bohuzel tomuto filmu chybi (resp. je v nem toho malo) ta tresnicka na dortu, kterou na (velke casti) NZ filmu nejvice ocenuji - totiz urcita davka opravdove syrovosti (tim nemyslim primo Once Were Warriors, ale napr. Topless Women, Broken English, Piano) - ta je zde ve velke casti "prizabita" az moc romantickym hudebnim doprovodem, ktery je sice sam o sobe pekny, ale k filmu moc nesedne, me osobne sem tam "vytrhaval" ven. BTW Keisha Castle-Hughes by si toho Oscara za hlavni roli IMO opravdu zaslouzila (Diana Rowan pri castingu detske role opet trefila presne do cerneho, podobne jako kdysi pri obsazeni male Anny Paquin do Piana) (26.02.2004)

nemám slov.. příběh Paj a její rodiny a jejich tradice mě pohltil.. líbil se mi vztah mezi ní a jejím dědou.. on.. Koro se nechce smířit s tím, že právě ona jeho vnučka.. a né prvorozený vnuk, který bohužel při porodu zemřel.. může být ten vyvolený.. vůdce, kterýho tak dlouho hledá :) celá jejich budoucí pouť, by měla být v rukách dítěte, ale né chlapce, nýbrž dívky :) příběh je nevinný.. nesnaží se vnutit.. prodat.. ale ukázat, že i když se tradice má zachovat..a dodržovat.. doba se mění.. modernizuje.. i tradici to může postihnout a postihne :) (15.07.2009)

Ona je to vlastně taková snadno zapomenutelná pohádka na nedělní odpoledne, v níž se dívka rozhodne, že se zrovnoprávní. Její dědeček představuje všechny a všechno žijící duchem minulého. Konflikt je neodvratný a velmi překvapivě dopadne úplně stejně, jako ve všech jiných filmech na toto téma. Takže jediným plusem zůstává zajímavé maurské prostředí. (08.04.2019)

Nebýt Pána velryb, možná by mě ani nenapadlo jestli vlastně vůbec vím, jak vypadá krajina Nového Zélandu (což by byla věčná škoda!) a nezačnu se zajímat blíže o Polynésany, Maory, o jejich tradice a kulturu. Pai (Keisha Castle-Hughes) je sladká a roztomilá v té svojí sukýnce, stále neprávem odvrhovaná svým vlastním dědečkem. Poučný, zajímavý, dojemný film o věčném boji za vlastní pravdu. Vygůglila jsem tu i pár zajímavých větiček :) Maori Language --- Aotearoa - Maori name for NZ, Kia ora - Hello, thank you, Kei te pahea koe - How are you, Kei te pai ahau - I am fine, Haere mai - Welcome, Haere ra - Goodbye, Haka - Posture dance, Hoa - Friend, Kai - Food, Moana - Sea, Lake, Ora - Life, Waka - Canoe, Wharenui - Meeting house, Ka mate koe i te kai hikareti ... :). (08.07.2009)

Pro novozélandské obecenstvo (ale koukám, že nejen pro ně) očisťující zážitek, pro mě jen další film o vyplněném proroctví. Tolik propagovaný magický poetismus mi nejspíše proplul pod očima, což asi rapidně snížilo i moje hodnocení. Niki Caro sice pečlivě dbá na vykreslení místních reálií, nenuceně a lehce diváka seznamuje s tamějším prostředím a tradicemi. Zbytečně ovšem zveličuje dojemnou stránku, která se v nestoudném patosu projeví hlavně na konci. (28.12.2003)