Lady Snowblood

Filmy, v ktorých sú akčnými hrdinami ženy, sú vždy divné a sú vždy o tom istom. A tento nie je výnimkou. Príbeh je krkolomný, nelogický a ani nevtiahne diváka. Súboje sú slabšie až hrozné, stiekajúca krv zo všetkých možných častí tela je na smiech. O niekolkometrovom skákaní z miesta ani nehovorím...pripomínalo to skôr trápne čínske wuxia. Aspon že hudba je v poriadku. Hodnotenie: 50% (01.07.2013)

Čekal jsem podobnou pecku jako třeba "Vlk samotář a mládě" a dostal jsem mnohem míň. V tomhle filmu se totiž nic moc neděje. Začátek o zrození dítěte z nenávisti a začátek tý cesty za pomstou vypadá slibně, ale ouha. Akční scény jsou moc moc špatné a celé je to hrozně uondané. Občas zaujme i "hloubání" nad oprávněností pomsty, ale když se objeví ten novinář, začlo mě to nudit dokonale. (25.08.2008)

Pro mně přímo zával koncentrované nudy. Málokdy se mi stane, že usnu u filmu. U lady Snowblood se mi to přihodilo hned několikrát. Celkem proběhly tři pokusy o shlédnutí, přičemž vždy jsem si říkal: "je to přece klasika, musí to být dobré", bohužel ani jeden z pokusů nevyšel: jednou jsem to musel "típnout", protože to "prostě nešlo", a dvakrát jsem skončil spokojeným spánkem. Je to ale práda, povídám, ...takhle se pěkně natáhnout a spát... s vnitřím pocitem, že vám nějaká Lady Snowblood může být úplně ukradená... (27.04.2009)

Ani by mě nenapadlo podívat se na krvavý film o pomstě, kdyby byl vytvořen v jiné zemi než v Japonsku, Kill Billa jsem ale viděla ještě v dětských letech a tehdy mě velmi zaujal. Lady Snow Blood se od něj však liší. Společný mají jen téma pomsty, ovšem zpracování a atmosféra je zcela odlišná a u mě jednoznačně vítězí Lady Snowblood. Ani chvíli jsem se nenudila, příběh je podán velmi poutavě a nejde tam jen o nějaké boje, ale také o lidskou čest a vlastní sny. Krev a krutosti jsou tam sice k vidění víc než dost (i když méně než v Kill Billovi), jenže naproti verzi od Quentina Tarantina nepůsobí tak počítačově a ani realisticky a i v tom spočívá kouzlo starších filmů, kdy se lidé nespoléhali na počítačové efekty, nýbrž na vlastní úsilí a vynalézavost. Zpočátku to na mě působilo úsměvně a tím si mě film získal. Poetické názvy epizod a povedené dialogy, sympatická představitelka hlavní role a působivé ztvárnění, které někdo, zvyklý na „dokonalé“ počítačové zpracování, asi neocení, jsem si však užila. (25.09.2010)

Opravdu zábavná akce, za zmínku rozhodně stojí vizuální provedení (nemám ani tak na mysli choreografii bojových scén). Pravda, že krev hustoty krupičné kaše a barvy nezralých rajčat může dnešní milovníky realističnosti zlehka prudit. Meiko Kaji je roztomilá a celý film je naprosto fatalistický, což mu (zvlášť v kombinaci s komiksovým stylem) kupodivu dost sluší (23.12.2007)