Tatínek

Kdyby film natočily samotné africké děti, byl by to působivý obraz. Z pohledu dospělého Evropana je to však pouze jednoduchý film o složitých věcech. Víc o životě v Africe se člověk dozví z četných dokumentů než z tohoto skromného snímku. (14.02.2013)

Líbí se mi ta pasoliniovská neotesanost, cit pro barevné ladění i kompozici záběrů a především raně jarmuschovský způsob vyprávění tvořený z elips, kdy nám důležité informace vyprávění nejsou ukázány a ani řečeny, a tak si je musíme domyslet. Problematické to je už s únikovostí filmu, ale to se na druhé zhlédnutí může jevit jako změna optiky podávání příběhu, která teď náleží jednomu z bratrů, a tak poslední třetina může být pouze vyfabulována. Ale zamlouvá se mi, že se neocitáme ve slumech, tudíž se neždímají divákovy emoce a nehraje se na city, a že TATÍNEK není jen sociální, ale i důmyslně politický: vypráví totiž o zemi, která postrádá patriarchu, otcovskou figuru. (02.06.2008)

Porovnávajúc dojmy z návratu z exilu v "Bye Bye Africa", Mahamat-Salem Haroun skúma stav tých, ktorí boli migrační pracovníci v tejto krivej, miestami tragickej, ale hlavne ooptimistickej štúdie života na hrannici Čadu a Kamerunu. Rozptýľujúc subsaharský mýtus o mestách, ktoré mali čisto negatívny vplyv na rodiny a komunity, sa film taktiež snaží byť jemne kritický voči podmienkam v striktnek koránistickej škole, do ktorej sú poslaní mladík Ahidjo Mahamat a jeho astmatický mladší brat Hamza Moctar Aguid. (20.09.2011)

Zlinfest 2008: Příběh dvou bratrů Tahira(15 let) a Amina(8 let), které jednoho dne bez vysvětlení opustí otec a chlapci se ho za každou cenu snaží najít..., mě příliš nenadchl. Zajímavý byl pohled na život obyčejných lidí v Africe, stejně tak mě zaujaly záběry africké přírody, ale jinak slabé. Hlavně děj byl tak jednoduchý, až jsem občas nechápala... (01.06.2008)