Kráľ Krysa

Co se týče filmového zpracování románů z období krátce po 2. světové zabývajících se 2. Světovou válkou, je Král krysa zatím asi nejlepší. Jako adaptace románu Jamese Clavella naprosto dostačující. Díky černobílému zpracování poměrně atmosferické a není to dějově prázdné. Vidět dopad skončení války na lidi v zajateckém táboře bylo zajímavé. (13.12.2011)

Vyborne drama z japonskeho zajateckeho tabora ke konci valky, us/uk vojaci ziji v hroznych podminkach, cele je to hodne upocene a spinave, vyborni herci - famozni George Segal, dale Tom Courtenay a dalsi, hudba John Barry, film se zaobira tim, jak se clovek vyporada s extremnimi podminkami, kam az je schopny zajit, kolik dustojnosti obetovat, v neposledni rade se film venuje bizarni hierarchii v tabore bez ohledu na vojenske hodnosti, souvisejici s vyse jmenovanymi tematy/faktory, skvele... (22.06.2012)

Všichni mluví o předloze, jak jí film nesahá ani po paty. Já to vezmu z jiného konce: Předlohu neznám, je mi ukradená - hodnotím filmy, ne jejich předlohy. Faktem je, že film je dobrý, ale neuvěřitelně dlouhý. Těch 130 minut mi přišlo jako věčnost a někdy od třetiny filmu jsem se už nudil. Za mě by tedy neuškodilo sestříhání a zhutnění děje. Člověk aby si k filmu div nebral nějaké medikamenty na povzbuzení a proti spánku. (05.07.2013)

Jedná se o vcelku zdařilou adaptaci knihy, film má onu atmosféru, zajímavé postavy i poutavě vykresluje život v táboře. Co však nemá, je ona dějová celistvost, která vznikla vypuštěním příběhu s druhým rádiem a hlavně ohromným zkrácením ústředního knižního příběhu s prodejem diamantu. Příběh tak ztratil své dvě úvodní napínavé linie, což je hodně na škodu. Z knihy jsem měl také pocit větší bezradnosti a bezvýchodnosti. I tak ale příběh a vztah Krále a Marlowa je velice silný a působivý, také výborně herecky obsazen. (07.10.2011)

...asi platí neočekávat. Svou oblíbenou knihu jsem v tom moc nepoznával a film mě nedokázal vtáhnout. Ale možná to bude víc mojí adaptací než tou filmovou. První dvě třetiny, sled událostí ilustrující život a pravidla v drsných podmínkách zajateckého tábora, závěr zachycující období předcházející návratu do všedního života (bez války). A tahle část je nejsilnější i formálně nejpropracovanější. S vytouženou svobodou nastává problém: jako kdo se vracíme do normálního života? Scéna hemžení v osvobozeném táboře běží do ztracena ještě pod závěrečnými titulky a tu je prostor pro diváka. Děj skončil, už se na něj nemusí soustředit, ale ještě zůstává v tématu a může, pokud má zájem a důvod, nad tím vším popřemýšlet. (04.07.2016)