Noc vlkodlaka

Horrorová španělská hvězda P.Nashy na vrcholu sil! Ač ztvárnění vlkodlaka nedosahuje kvalit oscarové přeměny v Americkém vlkodlakovi v Londýně, výsledný dojem to nepokazí. Gotický horror přenesený ze středověku do současnosti se z valné části odehrává v Karpatech, a tak časový posun příliš nevadí. Z A.Bathoryové je upírka, Waldemarova služebná se jmenuje Mircalla a upíři vchází ke svým obětem bez pozvání. Poprava Waldemara připomene Masku démona, vzkříšení hraběnky pak znovuoživení Ch.Lee - Draculy. Jeden fajnový odkaz za druhým... a španělsko italská hudba se v několika scénách rozezvučí temnými tóny z Tenkrát na západě...Příjemná kamera dokáže vykouzlit působivé obrazy příchodu upírek i rozklad a zkázu bez - zaplaťbůh - počítačových efektů. Bouře burácí, v kulisách středověkého hradu plápolají pochodně, vedle rudých závěsů na zdech visí obrazy H.Bosche a v katakombách v podzemí se probouzí cosi velice temného. Horrorový mix vychází na jedničku! Jen by mě tak zajímalo, zda se z Karen stal nakonec vlkodlak, či ne? (09.10.2013)

Vynikajúca Naschyho gotika, ktorý sa ani začiatkom 80s nevzdával a držal sa svojho remesla. Perfektný príbeh o vlodlakovi(ako inak), zmŕtvychvstalej Báthoryovej a upírkach(klasické a dokonalé pohybovanie sa vzduchom), v nádherných lokáciach hradu a jeho okolia, ozdobené fantastickou chorálovou hudbou a zopár krvavejšími scénami(ale zasa žiaden gorefest nečakať). Prebúdzanie Báthoryovej je zimomriavkové a pekelne efektívne, ženské osadenstvo nádherne sexy. Aj v súčastnosti potrebujeme viac Naschyov, aby oživili stále rovnakú hororovú scénu. (17.05.2019)

Mezi zaryté fanoušky Paula Naschyho se neřadim, ale tohle je rozhodně "povinná četba" euro-hororu. V pořadí už deváté dobrodružství lykantropií trpícího Waldemara Daninského totiž v sobě spojuje hned několik žánrových ingrediencí. A to tak šikovně, aby si každý přišel na své. Takže kromě vlkodlaka, který při úplňku loví v okolí svého hradu nevinné oběti, tu máme krvežíznivou hraběnku Báthoryovou, její upírské služebnice a ještě jednu ohnilou zombie. Z filmu sálá příjemná gotická atmosféra, divák je politý kbelíkem umělé krve a unešen Naschyho hereckým i režijním umem. Samozřejmě vám nesmí vadit určitá naivita, vědomá nedokonalost a nechtěně vtipné momenty. Kdo však miluje tyhle horory ze staré školy, určitě neprohloupí. (06.07.2011)

Zase musím dát dvacítku za to, že to v podstatě nemělo hluché místo. Ne, že by zde nebyly dialogy, ale skoro všechny někam posunuly děj, nebo něco vysvětlily. Ale jinak je to dost podprůměr. Snad i proto, že je to v podstatě stále o tom samém. Daninskymu rozhodně prospěla změna vizáže. Dám za to desítku, a ještě jednu za hudbu. Hlavně za tu ke konci, kdepak jsme jen ten motiv slyšeli? Čímž má film sice čtyřicet, ale podruhé opravdu netřeba. (06.01.2020)

Co mi tu chybělo? Absolutně nic. Kromě vlkodlaka jsem dostal Čachtickou paní, sexy upírky a jako speciální bonus jednu zombie. Atmosféra dýchá ze všech stran, herci hrají více než dobře, hudební doprovod se povedl, napínavých scén je několik prostě ze všech stran povedený gotický horor. Paul Naschy mě více než mile překvapil a je na čase dohnat filmy, které jsem s ním jako s vlkodlakem neviděl. A že jich je dost :-) PS : Stejně ty staré chlupárny dávají (až na vyjímky) těm novým hrozivě na frak. Tehdá se to prostě umělo a Španělé opět nezklamali. (07.10.2015)