The House That Dripped Blood
The House That Dripped Blood
The House That Dripped Blood
Réžia:
Peter DuffellScenár:
Robert BlochKamera:
Ray ParslowHrajú:
Denholm Elliott, Peter Cushing, Joss Ackland, Christopher Lee, Jon Pertwee, Ingrid Pitt, Joanna Lumley, Jonathan Lynn, Geoffrey Bayldon, Robert Lang (viac)Obsahy(2)
Tento antologický snímek vypráví čtyři thrillerové příběhy, které se odehrály v opuštěném domě opředeném smůlou, a byly vykonstruovány na základě policejního vyšetřování. Po přezkoumání složek místního policisty (John Bennett) vyjde najevo, že všichni majitelé onoho sídla zemřeli strašlivou smrtí. V první epizodě poskytne ženě tajemného spisovatele (Denholm Elliott) objekt jeho posedlosti příležitost, aby svého muže zabila. V té druhé se nešťastný Peter Cushing stane středem pozornosti žárlivého manžela. Ve třetí části se Christopher Lee stane obětí své male dcerky, která si hraje s panenkami voodoo. V posledním díle se hvězda hororových filmů Jon Pertwee snaží ve svých kostýmech dosáhnout autentičnosti. Nějak se mu podaří získat plášť skutečného upíra, což má zvráceně komické následky. (Cinemax)
(viac)Recenzie (55)
Příjemnej a zábavnej povídkovej horůrek složený z pěti příběhů, z nichž jeden vyprávěním provází. Hlavní osu tvoří strašidelný dům, který je obestřen řadou podivných úmrtí. Žádnou originalitu nehledejte, hlavní slovo zde má atmosféra a ta je vyloženě creepy jak má být. Tajemný zabiják, voskové muzeum, čarodějnictví spojené s woodoo, upíři. Totální žánrovka. Herecké obsazení bezvadné a k hororovým filmům patřící - Peter Cushing, Christopher Lee nebo božská kráska Ingrid Pitt. Kvalita po všech stránkách. ()
Remeselne je The House that Dripped Blood síce zručne nakrútený, ale zároveň je dobrým príkladom toho, prečo nemám rád poviedkové filmy. Na rozdiel od celovečerných filmov sú až obsesívne zaťažené na záverečnú pointu, ideálne vtesnanú do posledného záberu, po ktorom nasleduje strih a unudené rozprávanie rozprávača. Nehovoriac o nevyrovnanosti príbehov - ten prvý je televíznou rutinou, druhý operuje skvelými farbami a Cushingom, ale pointa je generická, tretí je nalepší, lebo viac pracuje s atmosférou ako sa spolieha na záverečný zvrat a posledný je fajn obhliadkou za gotickými horormi. ()
Občas mrazivý, místy i zábavný povídkový horor z prostředí jednoho podivného domu, v němž se až podezřele často prolévá krev. Co příběh, to trefa do černého, a to nejen kvůli vděčnému obsazení dvojice Cushing - Lee, ale i díky pestrosti jednotlivých segmentů, nadhledu a pěkné amicusovské atmosféře. Osobně mi nejvíc sedly ty dva poslední... Povinnost nejen pro kompletáře. ()
Pri pozeraní mnohých starých britských hororov sa cítim ako pri čítaní knihy. Sú plné klasických motívov, ktoré definovali hororový žáner - upíri, voodoo, voskové múzeá... Dnes divákom už bohužial tieto motívy pripadajú skor komické a dávajú prednosť moderným verziám, kde pomalé tempo a hororová atmosféra je nahradená akciou a charizmatický herci naivnými teenagermi. Verte mi však, že tieto staré príbehy v sebe stále skrývajú obrovskú silu, treba si len nájsť správny čas, zahodiť predsudky a poddať sa. Dosť možne že objavíte niečo, čo vám zmení pohľad na hororový žáner, ktorý je v dnešnej dobe tak veľmi skreslený . (8.5/10) ()
Tezke hodnotit povidkove filmy. A zvlast, je-li kvalita jednotlivych segmentu tak rozlitana. Od nechtene smesnosti az po prave mrazeni v zadech, vsim si film projde. Nebyt tradicne vybornych Cushinga a Lee (a jejich povidek), pravdepodobne bych byl v hodnoceni prisnejsi, protoze hammerovska atmosfera a celkove charisma nikde... Jen par jednoduchych scenek, ktere by zapadly do prumeru hororovych TV serialu. ()
Galéria (61)
Zaujímavosti (1)
- V poslední povídce "The Cloak" zmiňuje Paul (Jon Pertwee) že má rád klasické horory. Ve výjmenovaných je i Dracula (1931), u kterého upřesní: "Ten s Belou Lugosim, né ten nový". V novější verzi filmu Dracula (1958) hrál hlavní roli právě Christopher Lee, který se objevil v předchozí povídce "Sweet to the sweet". (rasasak)
Reklama